13 C 6/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce. Skutkové okolnosti vylíčila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaný tuto povinnost splnil dne [datum]. Měsíční televizní poplatek však nezaplatil v měsících listopad, prosinec 2018, v měsících leden až prosinec 2019, leden až prosinec 2020. Dlužnou částku uplatnila žalobkyně v tomto řízení. 2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas v podaném návrhu. Žalovaný byl k tomuto postupu vyzván usnesením ze dne 7. 1. 2022, č. j. 13 C 6/2022 – 14. Žalovaný převzal usnesení na doručenku dne [datum] a stvrdil svým podpisem. Zůstal v řízení nečinný. 3. Odůvodnění rozsudku bylo provedeno zjednodušeným způsobem podle § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Důkazy, které žalobkyně v řízení předložila, soud hodnotil podle § 132 o. s. ř. Dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem a může být přiznán. Výpisem z evidence České pošty bylo prokázáno, že žalovaný se dnem [datum] přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, neboť se stal držitelem televizního přijímače. Žalovanému v souladu se zák. č. 348/2005 Sb. vznikla povinnost platit měsíční televizní poplatek v částce 135 Kč. Žalovaný tuto povinnost nesplnil v měsících shora označených, čímž vznikl dluh ve výši 3 510 Kč, který žalobkyně právem v tomto řízení uplatňuje. Pohledávku soud mohl žalobkyni přiznat, neboť je nositelkou hmotného práva. Aktivní věcná legitimace vyplývá ze zákona. Žalovaný porušil zákonné povinnosti, neboť neplatil televizní poplatek, ač se stal držitelem televizního přijímače. 5. Postupem podle § 7 odst. 2, § 7 odst. 3 ve spojení s § 10 zák. č. 348/2005 Sb. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení, neboť měsíční poplatek neplatil řádně a včas. Splatnost nastala do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalobkyně kapitalizovala zákonné úroky z prodlení od prvního dne prodlení s jednotlivou platbou, když první dlužný měsíc byl listopad 2018, tedy od [datum] k datu vyhotovení žaloby, [datum]. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl přiznán ve výši 613,81 Kč, jak žalobkyně výpočtem doložila. Nárok žalobkyně je podpořen hmotněprávní úpravou zákona. Žalobkyni byla přiznána a žalovanému uložena povinnost k plnění. 6. Postupem podle § 142a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Zohlednil úspěch žalobkyně ve věci. Náklady účelně vynaložené byly přiznány v částce 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. v rozsahu jednoho úkonu po 100 Kč za sepis žaloby. Náklady právního zastoupení soud neshledal jako účelně vynaložené při zohlednění nálezu Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3768/14, neboť nedošlo k mimořádné situaci, která by odůvodnila právní zastoupení. Žalobkyni soud proto považoval za účastníka právně nezastoupeného. Přiznal náklady řízení v celkové výši 500 Kč. 7. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.