14 C 138/2022-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 306 363,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce na konsolidaci, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 324 200 Kč. Tuto půjčku se žalovaný zavázal splácet ve splátkách po 4 090 Kč měsíčně při úrokové sazbě 8,9 % ročně počínaje [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením, společnost [právnická osoba], využila svého oprávnění dle smlouvy a obchodních podmínek a prohlásil půjčku za okamžitě splatnou. Splatnost nastala [datum]. Dlužná jistina k tomuto dni činila 306 363,94 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaný následně nic neuhradil. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud podle § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto si společnost [právnická osoba], a žalovaný obecně upravili podmínky poskytování bankovních služeb. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě tohoto návrhu mělo dojít mezi společností [právnická osoba], a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které měla být žalovanému poskytnuta půjčka 324 200 Kč. Bylo sjednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. Zápůjční úroková sazba činila 8,9 % ročně, půjčka měla být splacena ve 120 měsíčních splátkách, měsíční splátka bez pojištění činila 4 090 Kč Součástí smlouvy bylo také připojení k pojištění schopnosti splácet, za které měl žalovaný hradit poplatek 486 Kč měsíčně. Půjčka měla být poskytnuta na běžný účet žalovaného v [právnická osoba], č.ú. [bankovní účet], přičemž část půjčky ve výši 314 200 Kč měla být použita na předčasné splacení tří závazků u společností [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba]. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného se splacením jakékoli splátky je banka oprávněna prohlásit půjčku za okamžitě splatnou. Smlouva měla nabýt účinnosti dnem akceptace návrhu bankou. Z akceptace návrhu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], tímto přijala návrh na uzavření smlouvy dle uvedeného návrhu Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], za únor 2019 soud zjistil, že na účet žalovaného bylo připsáno čerpání předmětné půjčky (pod variabilním symbolem totožným s číslem smlouvy o půjčce), a to ve výši celkem 324 200 Kč. Následně byla část půjčky odeslána jako refinancování do jiné banky tak, jak bylo sjednáno v návrhu. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto [právnická osoba], prohlásila půjčku za okamžitě splatnou a vyzvala žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení dlužné jistiny 306 363,94 Kč a dále úroků a poplatků, a to z důvodu, že žalovaný dlouhodobě nesplácí finanční závazky vůči bance. Z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], produktových obchodních podmínek [právnická osoba], pro půjčky a sazebníku [právnická osoba], bylo zjištěno, že tyto blíže upravovaly smluvní vztahy a výši poplatků za služby, nebylo z nich však zjištěno nic dalšího zásadního pro rozhodnutí ve věci. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] (seznam pohledávek), potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení ze dne [datum] a předávacího protokolu soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky, mj. pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy o půjčce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto [právnická osoba], oznámila žalovanému, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že touto upomínkou zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění proto soud vychází. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Smlouva byla uzavřena okamžikem akceptace návrhu ze strany [právnická osoba], jak bylo v návrhu sjednáno (§ [číslo], § 1745 občanského zákoníku). Na základě této smlouvy poskytla [právnická osoba], žalovanému částku 324 200 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku splácet a hradit úroky, pojištění, příp. poplatky. Jelikož žalovaný řádně nesplácel (soud v tomto směru vychází z tvrzení žalobkyně, když se jedná o negativní tvrzení, které se zásadně neprokazuje – bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že splácel), [právnická osoba], využila svého oprávnění dle smlouvy a půjčku zesplatnila dne [datum]. K tomuto dni měl činit dluh na jistině 306 363,94 Kč (opět bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že dluh byl nižší). Od následujícího dne byl žalovaný v prodlení s placením zesplatněného dluhu, a věřiteli tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku, žalobkyně je tedy oprávněna domáhat se zaplacení pohledávky. Nárok na zaplacení dlužné částky s úrokem z prodlení tedy soud shledal důvodným, proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 2x9 540 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená předžalobní výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor) 4 770 Kč, tj. celkem odměna 23 850 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 5 197,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 12 255 Kč, tj. celkem 42 202,50 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.