14 C 240/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 315 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným prostřednictvím svého webového portálu uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr v částce 5 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky, který činil celkem 1 350 Kč. Termín splatnosti byl sjednán [datum]. Žalovaný však úvěr neuhradil. Z důvodu prodlení s placením žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč. Tuto smluvní pokutu žalobkyně požadovala za období od [datum] do [datum] ve výši 1 965 Kč Celkem tak žalobkyně požadovala zaplatit částku 8 315 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. Soud podle ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Úrok byl sjednán ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Částka 5 000 Kč byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho účet dne [datum]. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum] a byl splatný do 30 dnů, tj. do [datum]. Za toto období činí úrok 0,9 % denně z částky 5 000 Kč celkem 1 350 Kč. Žalovaný však dlužnou částku ve stanovené lhůtě nesplatil, dnem následujícím po splatnosti se dostal do prodlení, a proto je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení dlužné částky. Mezi účastníky také byla pro případ prodlení s placením sjednána smluvní pokuta v souladu s § 2048 občanského zákoníku. Jelikož žalovaný porušil smlouvu tím, že dlužnou částku ve sjednané lhůtě nesplatil, je povinen smluvní pokutu zaplatit. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] činí 1 965 Kč, za další období žalobkyně smluvní pokutu nepožadovala. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je zcela důvodná, proto jí soud vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 2x1 500 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor) 750 Kč, tj. celkem odměna 3 750 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 976,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 6 026,50 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.