14 C 46/2022-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 23 689,09 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 7 644,75 Kč a smluvní úrok z úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde si žalovaný vybral výši úvěru, vyplnil registrační formulář a následně smlouvu potvrdil kódem, který mu byl zaslán SMS zprávou na jeho mobilní telefon. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit do [datum]. Žalovaný však nic neuhradil. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 7 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,75 Kč, smluvních úroků 4 175,34 Kč (kdy se jedná o úroky ve sjednané sazbě za období od [datum] do [datum]), smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč (jedná se o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o úvěru za prodlení s placením, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, přičemž smluví pokuta byla napočítána jen do 50 % jistiny úvěru), a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 402 Kč (sjednaných ve smlouvě). Dále žalobkyně požadovala nahradit částku 217 Kč, kdy se dle žalobkyně má jednat o účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, které vynaložila, a to za cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka. Co do výše této částky odkázala na ceník, resp. výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to vyčíslený na 994,52 Kč a dále v procentní výši od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z předložené smlouvy o úvěru č. [číslo smlouvy] soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], jako věřitel (úvěrující) s žalovaným jako klientem (úvěrovaným). Žalovaný je označen mj. jménem a příjmením, rodným číslem a trvalým bydlištěm (a to shodnými, jako jsou evidovány v registru obyvatel), je uveden jeho bankovní účet [bankovní účet]. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 7 500 Kč, datum poskytnutí úvěru [datum], splatnost úvěru [datum], úroková sazba 40 % ročně. Dále je uveden poplatek za poskytnutí úvěru„ 2 919,75 Kč (po slevě) / 7 644,75 Kč (před slevou)“, celková částka, kterou klient zaplatí„ 10 649,89 Kč (po slevě) / 15 374,89 Kč (před slevou)“, RPSN 9 685,10 %, že má být hrazeno v 1 splátce. Dále smlouva konkretizovala jednotlivá práva a povinnosti. V bodu II.1. smlouvy je uvedeno, že úvěrující poskytne úvěr a klient je povinen splatit řádně a včas poskytnutý úvěr a zároveň zaplatit Poplatek za poskytnutí úvěru a Úrok. Úrok je v bodu I.11. smlouvy definován jako konkrétní finanční částka vypočtená k termínu splatnosti úvěru na základě zápůjční úrokové sazby. V bodu VIII.1. smlouvy bylo sjednáno, že pro případ prodlení klienta se splněním kterékoliv platební povinnosti, zejména pro případ, že úvěr nebude uhrazen řádně a včas, je úvěrující oprávněn požadovat po klientovi, aby zaplatil mj. účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením klienta (zejména náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory), Úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Smlouva není žalovaným podepsaná. V závěru smlouvy je uveden pod jménem žalovaného [příjmení] kód: [číslo]. 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto jsou uvedeny parametry úvěru. Celková částka, kterou má klient zaplatit, je uvedena 10 650 Kč. V části týkající se RPSN je uveden reprezentativní příklad úvěru, kde jsou uvedeny stejné částky jako ve smlouvě, včetně rozdílné výše poplatků po slevě a před slevou a podle toho také rozdílná výše RPSN. RPSN„ po slevě“ je uvedena 9 685,1 %. V závěru této listiny je uvedeno pod jménem žalovaného„ podpis / elektronický kód zaslaný pomocí SMS: [číslo]“. 7. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu společnosti [právnická osoba], provedena platba ve výši 7 500 Kč na účet č. [bankovní účet]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba], (zastoupenou členem představenstva [jméno] [příjmení]) na žalobkyni. Jednotlivé pohledávky měly být identifikovány v seznamu pohledávek podepsaném postupitelem i postupníkem, který tvoří přílohu [číslo] smlouvy. Kromě toho měl být předán i seznam pohledávek v elektronické formě, který obsahuje navíc úplaty za každou jednotlivou pohledávku. 9. Z listiny označené žalobkyní jako příloha ke smlouvě o postoupení soud zjistil, že v této je uvedena„ půjčka“ za žalovaným č. [číslo smlouvy] ve výši 7 500 Kč ze dne [datum], jsou uvedeny dlužné částky dle smlouvy. Tato listina však zjevně není přílohou smlouvy o postoupení pohledávky, resp. její součástí, a evidentně se nejedná ani o seznam pohledávek v elektronické formě, který měl být také předán (či jeho část), když tento měl obsahovat výši úplaty za jednotlivé pohledávky; v předložené listině však úplata za pohledávku není uvedena. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto společnost [právnická osoba], (resp. za ni [jméno] [příjmení]) oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni přešla pohledávka ze„ smlouvy o půjčce číslo [číslo smlouvy]“. Dle předloženého poštovního podacího archu bylo oznámení zasláno žalovanému dne [datum]. 11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky 24 104,01 Kč s tím, že pokud nezaplatí do [datum], bude si účtovat náklady mimosoudního vymáhání, přičemž uvedla přehled úkonů, mj. za osobní návštěvu 217 Kč. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum]. 13. Z předloženého výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že v tomto je uvedeno, že dne [datum] měl pověřený terénní pracovník provést cestu na kontaktní adresu dlužníka. 14. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat. 15. Nic podstatného soud nezjistil z projektu fúze sloučením ze dne [datum], který se týkal fúze sloučením společností [právnická osoba], [IČO], jako společnosti zanikající, se společností [právnická osoba], [IČO], jako společností nástupnickou, když k fúzi mělo dojít ještě před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, na žádná práva ani povinnosti ze smlouvy tak již uvedená fúze neměla žádný vliv. 16. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že smlouva o úvěru byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena. Tato smlouva není žalovaným podepsaná a ani neprokazuje, že byla potvrzena SMS kódem, jak tvrdila žalobkyně. To nelze mít za prokázané jen z toho, že na vyhotovení smlouvy předložené žalobkyní je to uvedeno. K prokázání této skutečnosti by bylo nutné předložit důkazy, ze kterých by jasně vyplývalo, že jednak byla tato SMS zpráva odeslána, jednak že byla za účelem potvrzení smlouvy zadána uživatelem na internetových stránkách, jak tvrdila žalobkyně. Listina vyhotovená samotným věřitelem takovým důkazem není, zejména když vůbec není zřejmé, jak se tento údaj na smlouvě ocitl (zda tam byl doplněn automaticky nebo vložen věřitelem). Současně nebylo prokázáno ani to, že s předchůdcem žalobkyně jednal právě žalovaný. To nelze mít prokázáno jen z toho, že byly uvedeny jeho údaje. Ty tam ostatně mohl vyplnit kdokoliv, komu byly známy. Z ničeho nevyplývá, zda a jak byla totožnost žalovaného ověřena, ani z dalších důkazů nelze dovodit, že jednal skutečně žalovaný. Nebylo ani prokázáno, že uvedený bankovní účet patřil žalovanému (viz dále). Pro úplnost soud uvádí, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetových stránek, je samozřejmě možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena, zejména že žalovaný obsah této smlouvy odsouhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že společnost [právnická osoba], tvrzenou pohledávku z této smlouvy postoupila žalobkyni. 17. Dále nebylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], poskytla žalova