14 C 507/2021-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 090 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které půjčila žalovanému částku 5 000 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit celkem částku 9 090 Kč, skládající se z půjčené částky a souhrnného poplatku, a to ve splátkách po 152 Kč týdně. Žalovaný uhradil pouze 1 000 Kč, dluží tedy 8 090 Kč. Žalobkyně požadovala tuto částku zaplatit s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Soud podle ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem a poplatky ve výši celkem 4 090 Kč. Celkovou částku 9 090 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 151,50 Kč, první splátku dne [datum] a další vždy 7. den po splatnosti předchozí splátky. Ve smluvních podmínkách, které byly součástí smlouvy, bylo sjednáno, že v případě prodlení se splátkami je žalovaný povinen z těchto splátek hradit zákonný úrok z prodlení. Z přehledu plateb ke smlouvě vyplývá, že žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil jen 1 000 Kč. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Dlužná částka měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách, poslední splátka tak měla být zaplacena [datum]. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když úvěr řádně nehradil a zaplatil pouze 1 000 Kč. Dlužná částka ze smlouvy tak činí 8 090 Kč. Z důvodu prodlení s placením dále žalovanému dle smlouvy vznikla povinnost hradit úrok z prodlení z dlužných splátek, a to v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je zcela důvodná, proto jí soud vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal včetně zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala až od [datum] (tj. po splatnosti poslední splátky). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Na nákladech řízení soud přiznal žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu dalších nákladů žalobkyně nepožadovala. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.