22 C 151/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 3. 2022, doplněnou k výzvě soudu dne 3. 6. 2022, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná nezaplatila pojistné ve výši 832 Kč dlužné za období od 16. 4. 2021 do 12. 7. 2021 vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 15. 1. 2021. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně se dne 15. 1. 2021 v rámci pojistné smlouvy uzavřené akceptací nabídky smlouvy [číslo] dohodla s žalovanou na podmínkách poskytování rizikového životního pojištění majetku, konkrétně bytu na adrese [adresa žalované]. Žalovaná měla platit na pojistném 4 920 Kč ročně, resp. 861 Kč, když žalobkyni zaplatila pouze první splátku splatnou 16. 1. 2021 za období od 16. 1. 2021 do 15. 4. 2021, čímž potvrdila uzavření smlouvy a splátku splatnou 16. 4. 2021 za období od 16. 4. 2021 do 16. 7. 2021 už nikoliv, když žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného výzvou ze dne 17. 5. 2021 s tím, že nebude-li pojistné dle výzvy zaplaceno, pak bude pojištění ke dni 12. 7. 2021 ukončeno, k čemuž došlo s ohledem na to, že žalovaná dlužné pojistné neuhradila. Pojištění bylo tak žalované poskytováno bez úhrady v období od 16. 4. 2021 do 12. 7. 2021, za něž činí dluh na pojistném 832 Kč, které žalovaná neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu, resp. žalovaná ničeho takového v řízení netvrdila ani neprokázala. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když nezaplatila pojistné. Žalovaná se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného pojistného, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 832 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud naopak žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby, když toto obsahovalo vylíčení skutečností, které byly anebo měly být již součástí žaloby a jejich následné doplňování soud neshledal z hlediska nákladů řízení za účelné. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.