22 C 396/2021-60 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění výroku I. a II. tohoto usnesení není vyhotovováno v souladu § 169 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 146 odst. 1 písm. c) a § 146 odst. 2 větu první o. s. ř. s tím, že žalobkyně vzala svůj návrh ve věci zpět, aniž by prokázala, že tak učinila v důsledku chování žalované, a žalované, jíž tak dle zmíněného zákonného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení náleží, v souvislosti s tímto řízením s ohledem na její pasivitu žádné náklady osobně nevznikly. 3. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla vzata zpět až po vydání rozhodnutí ve věci, rozhodl soud dle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., že žalobkyni se nevrací soudní poplatek. 4. České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem v souvislosti s tímto řízením vznikají náklady, a to na právní zastoupení žalované ustanoveným opatrovníkem, když jejichž výše není k datu rozhodnutí známa, neboť o odměně opatrovníka bude rozhodnuto až po pravomocném skončení věci. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř., má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Výsledkem řízení je jeho zastavení pro zpětvzetí žaloby žalobkyní, bez zjištěného zavinění žalované (viz výše), a proto soud uložil povinnost k náhradě nákladů státu žalobkyni. Jejich výši k náhradě pak soud určí samostatným usnesením postupem dle § 155 odst. 1 o. s. ř., jakmile bude soudu známa jejich výše (po rozhodnutí soudu o odměně opatrovníka). Rozhodnutí o lhůtě k plnění této ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. bude součástí rozhodnutí vyčíslujícího výši povinnosti, aby soud mohl vzít v úvahu vyčíslenou výši a okamžik jejího vyčíslení.