29 C 215/2022-151 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou původně [název soudu] dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 9 261,06 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Na základě pravomocného usnesením [název soudu] ze dne 21. 3. 2022, j. č. [číslo jednací] (právní moc dne [datum]), byla věc postoupena k řízení [název soudu], jako soudu místně příslušnému. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem [právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu č. [bankovní účet] a žalobkyně (resp. její právní předchůdce) se zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet, kontokorent - [název úvěru]) ve výši 19 000 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přečerpal prostředky do nepovoleného debetu a ničeho nehradil. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) pro porušení smluvních povinností ukončila čerpání kontokorentu. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) v souladu se Smlouvou a Podmínkami úvěru převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 9 261,06 Kč na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) úvěr ke dni [datum] zesplatnila, neboť žalovaný porušil svou povinnost, když splátky na dlužný úvěr nehradil. Konečný debetní zůstatek na účtu žalovaného ke dni zesplatnění, tj. 17. 4. [číslo], činil celkem částku ve výši 9 261,06 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy, výpisů z účtu, oznámení o zesplatnění, výzvy k úhradě, sazebníku, obchodních a produktových podmínkách) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní (resp. s jejím právním předchůdcem) úvěrovou smlouvu, jak je výše uvedeno, a dále to, že úvěr dle žalobkyní předložených výpisů z účtu také prostřednictvím kontokorentního úvěru [název úvěru] čerpal (původní úvěrový rámec 19 000 Kč, následně od května 2017 ve výši 5 000 Kč), avšak v rozsahu uvedeném v žalobě neuhradil. Žalovaný však úvěrový limit přečerpal dne [datum] a ke dni [datum] byl úvěr žalobkyní zesplatněn a následně úročen úrokem 21,99 % ročně. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] na tuto skutečnost žalovaného upozornila a vyzval ho k úhradě dluhu. Žalobou uplatněná částka se pak skládá z jistiny po splatnosti ve výši 9 261,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení (s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 477,36 Kč od [datum] do [datum] a dále s úrokem a úrokem z prodlení do zaplacení). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně byl tak shledán jako oprávněný a odpovídající připojeným listinným důkazům. Z návrhu smlouvy plyne, že žalobkyně posoudila úvěru schopnost žalovaného. 4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména ze žádosti o povolení debetního zůstatku, výpisů z účtu, výzvy k úhradě, všeobecných produktových podmínek, sazebníku, smlouvy o postoupení pohledávky a dalších důkazů založených ve spise. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující obchodního zákoníku č. 351/2013 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. 5. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Pro prodlení vzniklé po [datum] soud vycházel z úroku z prodlení stanoveném v nař. vlády č. 351/2013 Sb. 9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 261,06 sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a 1 x 300 Kč za doplnění žaloby dle a.t. a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. 11. Za další písemné podání žalobkyně ze dne [datum], obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (přiznal žalobci pouze náhradu hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. Soud žalobci přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.