29 C 312/2021-62 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši celkem 7 550 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě půjčila a poskytla žalobkyně žalovanému jako podnikateli částku ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal předmětnou částku řádně a včas splácet v jednorázové splátce ve výši 5 000 Kč (jistina 4 000 Kč, poplatek 700 Kč za poskytnutí úvěru a poplatek 300 Kč za přijetí a posouzení úvěru) do 25 dnů. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] a požadovala částku 7.550 Kč se smluvním úrokem z prodlení z částky 4.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 0,5 % denně. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Řízení v této věci bylo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], j. č. [číslo jednací], přerušeno z důvodu zjištění úpadku žalovaného a povolení jeho řešení oddlužením. Dále usnesením ze dne [datum rozhodnutí], j. č. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování v tomto řízení z důvodu pominutí podmínek ukládajících přerušení řízení (oddlužení žalovaného nebylo insolvenčním soudem schváleno a insolvenční řízení vůči žalovanému bylo zastaveno). 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, dokladu o poskytnutí úvěru, výzvy a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným (jako podnikatelem) byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované účelový úvěr ve výši 4 000 Kč (na nákup materiálu) a žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s poplatkem v celkové výši 1 000 Kč v jednorázovou splátkou do dne splatnosti úvěru, tj. do 25 dnů. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou splátku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Žalovanému vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 7 550 Kč (viz dále). Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Žalovaný dle výše uvedeného uzavřel jako podnikatel s žalobkyní úvěrovou smlouvu tak, jak je výše uvedeno, s tím, že žalovaný dlužní úvěr neuhradil, následně se dostal do prodlení. Žalovaný dluh byl pak ke dni [datum] zesplatněn s tím, že dluh žalovaného činil na jistině dluhu částku ve výši 4 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 700 Kč, na poplatku za přijetí a posouzení žádosti o úvěru částku ve výši 300 Kč, na smluvní pokutě ve výši 50 % z dlužné částky, tedy 2 000 Kč (dle čl. VIII. smlouvy), dále na poplatku (účelně vynaložených nákladů) částku ve výši 550 Kč a dále pak na smluvním úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení. Výše uvedené plyne z provedených důkazů, zejména úvěrové smlouvy, výzvy, upomínek a dalších listinných důkazů ve spise. 6. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. 7. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Věc soud právně posoudil podle § 2395 an. občanského zákoníku jako smlouvu o úvěru, pokud jde o příslušenství pohledávky (§ 513 obč. zák.) dle § 1970 občanského zákoníku v ujednané výši (žalovaný sjednal smlouvu jako podnikatel, výše úroku z prodlení dle čl. VIII. smlouvy). 10. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 550 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze 2,5 úkonů (převzetí věci, podání žaloby a jednoduchá upomínka) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 976,50 Kč. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.