29 C 371/2022-75 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 32 472,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 472,82 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, jako dlužných plateb za nesplacený revolvingový a spotřebitelský úvěr a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. s jejím právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO], dříve s obchodním názvem [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova]) dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši úvěrového rámce 35 000 Kč a žalovaný čerpal úvěr za specifických podmínek nejprve dne [datum] ve výši 8 856 Kč (úhrada části kupní ceny zboží) a dále dne [datum] čerpal z poskytnutého úvěru částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný v rámci revolvingu načerpal celkově částku ve výši 21 737,20 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 22,68 %. V souladu s úvěrovou smlouvou byl žalovaný povinen hradit v rámci pravidelných splátek rovněž pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru, roční úroková sazba činila 30,28 %. Jelikož žalovaný své závazky ze smlouvy porušil, když řádně a včas neplnil, byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně ze splátky v prodlení. Žalovaný byl opakovaně vyzýván ke splnění svého závazku, naposledy dopisem ze dne [datum] a žalobkyně ke dni [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila, dluh se tedy stal splatným dnem [datum]. Žalobkyně se pak domáhala celkem dlužné částky ve výši 32 472,82 Kč (tj. jistina ve výši 28 471 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 571,17 Kč, které přirostly k jistině, pojistné ve výši 509,15 Kč, náklady spojené s upomínáním ve výši 600 Kč + 50 Kč, smluvní pokuta za prodlení ve výši 271,50 Kč) s příslušenstvím. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč pro čerpání s tím, že současně bylo sjednáno první čerpání z úvěrového rámce (dne [datum]) čerpáno ve výši 8 856 Kč (úhrada částečné kupní ceny zboží), dále dne [datum] bylo čerpáno z poskytnutého úvěru ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl žalovaný povinen splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky byl stanovena na 500 Kč. Žalovaný čerpal úvěr až do částky 21 737,20 Kč (včetně poplatků), přičemž řádně a včas nehradil. Žalobkyni uhradila část úvěru, a to ve výši 885 Kč jako první splátku, od července 2019 však již byl v úhradou splátek v prodlení. Žalobkyně se pak domáhala celkem dlužné částky ve výši 32 472,82 Kč (tj. jistina ve výši 28 471 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 571,17 Kč – za období 8/ 2019 do 12/ 2019, pojistné ve výši 509,15 Kč za srpen až listopad 2019, náklady spojené s upomínáním ve výši 600 Kč + 50 Kč, smluvní pokuta za prodlení ve výši 271,50 Kč za září až listopad 2019) s příslušenstvím Žalobkyně pro porušení smluvních podmínek odstoupila od smlouvy a celá dlužná částka byla učiněna splatnou s účinností ke dni [datum]. Žalovaný po splatnosti úvěru ničeho neuhradil. 4. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a včas poskytnutý úvěr splácet. 5. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], žalobkyně tak byla oprávněna uplatnit žalovanou částku po žalovaném. 6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do dlužné částky jistiny úvěru i příslušenství důvodný a podložený příslušnými důkazy. Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek, odstoupení od úvěrové smlouvy, výzev a dalších listinných důkazů. 7. Věc právně posoudil (úvěr) podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) a pokud jde o příslušenství pohledávky, dle § 2048 a násl. OZ, § 1970 OZ a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 OZ platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 11. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 478 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 300 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 472,82 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud žalobci přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 14. Za další písemné podání žalobkyně, obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 15. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně. 16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.