30 C 354/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 2.333,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná v období od 4.3.2021 do 17.8.2021 neoprávněně odebrala plyn v rozsahu 35,89 m3, čímž žalobkyni vznikla škoda ve výši 2.333,07 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 2.333,07 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaná v odběrném místě na adrese [adresa žalované] m3, čímž žalobkyni vznikla škoda ve výši 2.333,07 Kč, kterou měla žalovaná uhradit nejpozději do 2.9.2021, přičemž žalovaná na tuto částku ničeho neuhradila, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy. Lze tak uzavřít, že žalovaná žalobkyni nezaplatila částku ve výši 2.333,07 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Při právním posouzení věci vycházel soud zejména z § 74 odst. 1 písm. a), písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), o neoprávněném odběru plynu a z § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona o neoprávněné distribuci plynu, kterého se žalovaná dopustila v období od 4.3.2021 do 17.8.2021, a z § 2910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“). Ohledně výpočtu výše škody za neoprávněný odběr a distribuci plynu vycházel soud z § 5 a z § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. Vzhledem k tomu, že žalovaná škodu za neoprávněný odběr plynu v termínu splatnosti nezaplatila, ocitla se tímto v prodlení dle § 1968 NOZ, pročež soud nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení posoudil jako důvodný dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.333,07 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.