30 C 461/2022-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 204 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve výši 5.000 Kč. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 999 Kč. Žalovaná dosud vrátila peněžní prostředky ve výši 4.796 Kč a nápravu nezjednala, třebaže k tomu byla vyzvána. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 204 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně, tj. [právnická osoba], s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu [číslo] na jejímž základě byly dne [datum] žalované převodem na bankovní účet peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 999 Kč. Žalovaná dosud vrátila peněžní prostředky ve výši 4.796 Kč a nápravu nezjednala, třebaže k tomu byla vyzvána. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. 5. Lze uzavřít, že žalovaná zatím nevrátila částku ve výši 204 Kč. 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), na základě které byl zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen přenechat vydržiteli (žalované) zastupitelnou věc (peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila, avšak povinnost žalované nebyla zcela splněna, když žalovaná žalobkyni dosud nevrátila částku ve výši 204 Kč. Žalovaná se proto ocitla v prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků dle § 1968 NOZ, pročež má žalobkyně právo požadovat po žalované úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ). 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.009,84 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 204 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a.t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 504 Kč ve výši 105,84 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.