30 C 549/2021-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 7.574 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o přepravě osob tím, že nastoupila do vozidla MHD provozovaného žalobkyní. Po započetí přepravy se žalovaná na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí tak povinnost zaplatit žalobkyni vždy vedle jízdného ve výši 10 Kč, resp. 18 Kč, i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Žalovaná však přes zaslanou výzvu částku nezaplatila. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od prvého dne prodlení do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k této výzvě vyjádřila a sdělila, že dne 16.12.2021 se žalobkyní sjednala dohodu o přistoupení k závazku a o plnění dluhu ve splátkách a že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětnou dohodu soudu předložila. 3. Soud z předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalovaná dne 6.2.2019 ve [údaj o čase] hod., 28.4.2019 v [údaj o čase] hod., 31.5.2019 v [údaj o čase] hod., 27.6.2019 ve [údaj o čase] hod. a 28.9.2019 ve [údaj o čase] hod. cestovala prostředkem městské hromadné dopravy (linkou [číslo]) provozovaným žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vždy jízdné ve výši 10 Kč, resp. 18 Kč, a dále přirážku jízdného ve výši 1.500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné nejpozději do 30 dnů ode dne sepsání zápisu o přepravní kontrole (ten byl sepsán v den předmětné jízdy) s tím, že cestující je povinen zaplatit jízdné a přirážku jízdného, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout 1.500 Kč dle § 18a odst. 2 písm. b) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, popř. dle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná však dlužné jízdné s přirážkou nezaplatila, ačkoli jí byla žalobkyní zaslána výzva k plnění. 4. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.z.“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o přepravě osob (§ 2550 a násl. o.z.), ze které cestujícímu (žalované) vzniklo za stanovené jízdné právo, aby jej dopravce (žalobkyně) přepravil do místa určení. Podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpisy (§ 2578 o.z.), kterými jsou zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších přepisů (dále jen„ v.p.ř.“). Detailní podmínky přepravy pak stanoví smluvní přepravní podmínky žalobkyně, ve znění účinném ke dni uskutečnění přepravy. 5. Z uvedených důvodů soud žalované výrokem I. uložil povinnost zaplatit žalobkyni 5 x dlužné jízdné (2 x 10 Kč, 3 x 18 Kč) a 5 x přirážku jízdného (1.500 Kč), tedy celkem 7.574 Kč. Toto právo žalobkyně vyplývá z § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, popř. dle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a § 49 odst. 3 v.p.ř. a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k němu se žalovaná dostala v den uvedený v žalobě a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (jízdného a přirážky) v zákonné výši (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné částky od prvního dne prodlení až do zaplacení. 6. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud výrokem II. přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, jejichž výše se skládá z žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů ve výši 2 x 100 Kč paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za sepis žaloby a předžalobní výzvu), celkem náklady řízení činí 600 Kč. 7. Pokud se jedná o výrok III., tento má oporu v § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. Jak bylo shora uvedeno, žalovaná sdělila, že se žalobkyní uzavřela dne [datum] dohodu o přistoupení k závazku a o plnění dluhu ve splátkách, a tuto dohodu soudu předložila. Ve světle této skutečnosti a v souladu s touto dohodou soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žalovaná je povinna povinnosti, jež jí byly uloženy výroky I. a II. tohoto rozsudku, žalobkyni zaplatit prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1.000 Kč až do úplného zaplacení, počínaje od měsíce následujícího po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek, pro případ prodlení s úhradou byť jediné splátky.