33 C 212/2022-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 879 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě mu žalobkyně poskytla úvěrový rámec ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Částka 8 000 Kč byla žalovanému poukázána převodem na jeho účet dne [datum]. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek 99 Kč za možnost odložení splátky a úrok ve výši 392 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požaduje rovněž účelně vynaložené náklady ve výši 460 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně informace poskytnuté žadateli o úvěr komplexně analyzuje a podrobuje porovnáním s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko v souvislosti s každou žádostí o spotřebitelský úvěr a je základním podkladem pro rozhodnutí, zda a za jakých podmínek spotřebiteli úvěr poskytnout. Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného z úvěrových registrů (BRKI, NRKI a SOLUS). Dále provedla žalobkyně lustraci insolvenčního rejstříku a Centrální evidence exekucí. Žalobkyně skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických a behaviorálních dat. Výdaje uvedené žalovaným byly porovnány s částkou životního minima a statistickými daty. Žalovaný uvedl příjem 8 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 12 000 Kč a výdaje na bydlení ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 3. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěrový rámec ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána ve 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek 792 Kč za možnost odložení splátky a poplatek 99 Kč za doplňkovou službu bezpečná splátka (sazebník platný od [datum], kopie OP žalovaného, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ID žádosti [číslo], úvěrová smlouva ID žádosti [číslo] ze dne [datum] a opis výpisu proplacení smlouvy ze dne [datum]). 4. Částka 8 000 Kč byla žalovanému poukázána převodem na jeho účet dne [datum] (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] a výpis z účtu žalobkyně ze dne [datum]). 5. Žalovaný uhradil částku 1 492 Kč (výpis čerpáním splátek a úhrad). 6. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí a registru SOLUS s negativním výsledkem (prinscreeny na č. l. 20 p. v. a 21 spisu a úvěrová zpráva na č. l. 22 a 23 spisu). 7. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky a žalobkyně proto vyzvala žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek s tím, že první lhůta k úhradě byla stanovena do [datum] (podací arch ze dne [datum], výzva ke splacení celé půjčky ze dne [datum], podací arch ze dne [datum], předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]). 8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 9. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěrový rámec ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána ve 24 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek 792 Kč za možnost odložení splátky a poplatek 99 Kč za doplňkovou službu bezpečná splátka. Částka 8 000 Kč byla žalovanému poukázána převodem na jeho účet dne [datum]. Žalovaný uhradil částku 1 492 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí a registru [příjmení] s negativním výsledkem. Žalovaný nesplácel dohodnuté splátky a žalobkyně proto vyzvala žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužných částek s tím, že první lhůta k úhradě byla stanovena do [datum]. 10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“). 11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Příjmy žalované nebyly doloženy. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). 20. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článe