33 C 220/2022-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 37 392,65 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] částku 35 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 65 072 Kč, tvořenou jistinou 35 000 Kč a souhrnným poplatkem 30 072 Kč v 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 18 048 Kč. Výše dlužné jistiny činí 26 407,24 Kč, kapitalizovaného smluvní úroku 1 909,97 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 12 656,92, nákladů na vyhodnocení úvěru 2 400,38 Kč, inkasního poplatku 4 649,49 Kč, smluvní pokuty 10 985,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 483 Kč a 656,56 Kč a kapitalizovaného úroku 25 131,31 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 072 Kč v 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě jednoho měsíce od data uzavření smlouvy. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], dohody o úplatě za postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] a listiny označené„ [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným na žalobkyni. 4. Žalovanému bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 5. Z podacího lístku ze dne [datum] a výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované pohledávky do [datum]. 6. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho [částka] mzda a [částka] důchod) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Použitelný příjem tak představoval částku [částka]. 7. Z dodatku [číslo] pracovní smlouvy ze dne [datum] a výplatních pásek na č. l. 24 a 25 spisu soud zjistil, že žalovanému byla vyplacena čistá mzda v měsíci [měsíc] [rok] ve výši [částka], v měsíci [měsíc] [rok] ve výši [částka] a v měsíci [měsíc] [rok] ve výši [částka]. Ze mzdy žalovaného byly prováděny exekuční srážky. 8. Z ústřižků pro příjemce na č. l. 23 spisu soud zjistil, že žalovaný pobíral v období od [měsíc] do [měsíc] [rok] invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně. 9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 10. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 072 Kč v 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě jednoho měsíce od data uzavření smlouvy. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované pohledávky do [datum]. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho [částka] mzda a [částka] důchod) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Použitelný příjem tak představoval částku 10 877 Kč. Žalovanému byla vyplacena čistá mzda v měsíci [měsíc] [rok] ve výši [částka], v měsíci [měsíc] [rok] ve výši [částka] a v měsíci [měsíc] [rok] ve výši [částka]. Ze mzdy žalovaného byly prováděny exekuční srážky. Žalovaný pobíral v období od [měsíc] do [měsíc] [rok] invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný uhradil na žalovanou pohledávku částku 18 048 Kč. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“). 12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o úvěr neplnil dobrovolně své závazky, když z jeho příjmu byly prováděny srážky. Za těchto okolností neodpovídá poskytnutí dalšího úvěru žalovanému požadavku náležité péče poskytovatele úvěru. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). 21. Soud dospěl k závěru, že v případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak dospěl k závěru, že smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o. z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a