33 C 501/2021-77 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 080 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených zápůjček, které poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] částku 8 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 920 Kč, tvořenou jistinou 8 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 3 000 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 8 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 2 920 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 5 708,61 Kč představuje úrok ve výši 23,72 % z částky 8 000 Kč ode dne splatnosti od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 924,84 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). 2. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] částku 9 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 660 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 6 660 Kč v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 7 500 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 6 284,16 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 1 875,84 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 960,39 Kč představuje úrok ve výši 29 % z částky 6 284,16 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 673,60 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 6 284,16 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). 3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované téhož dne zápůjčku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované téhož dne zápůjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 660 Kč v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti za žalovanou na žalobkyni. 9. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 10. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do [datum] (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 11. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. 12. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. 13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 14. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 10 920 Kč ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částky 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Na žalobkyni byla dále postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 8 160 Kč ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částky 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 9 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 660 Kč v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do [datum]. Žalovaná uhradila na splátkách ke smlouvě [číslo] částku 3 000 Kč a na splátkách ke smlouvě [číslo] částku 7 500 Kč. Žalovaná v zákaznické kartě ze dne [datum] uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Žalovaná v zákaznické kartě ze dne [datum] uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. 15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“). 16. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 9 odst. 1 ZSÚ. Žalobkyně doložila pouze žalovanou vyplněné zákaznické karty. Příjmy žalované nebyly doloženy. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). Soud se s ohledem na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie neztotožňuje se závěry Krajského soudu v Českých Budějovicím v rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud uzavřel, že postačuje potvrzení žalovaného v samotné smlouvě o předložení listin dokládající příjmy a výdaje. Takové potvrzení je z pohledu soudu neprůkazn