34 C 221/2022-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne [datum], prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytla částku 2 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal částku 2 000 Kč spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky vrátit právní předchůdkyni nejpozději do [datum]. Žalovaný peněžní prostředky čerpal bezhotovostně, převodem na účet. Žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil. Právní předchůdkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupené pohledávek uzavřenou dne [datum]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Na základě posouzení listinných důkazů, předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný prostřednictvím elektronického systému smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost poskytla žalovanému téhož dne bezhotovostním převodem na jeho účet částku 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný ničeho nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupené pohledávek uzavřenou ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Po právní stránce soud věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouva o zápůjčce, na základě které přenechal zapůjčitel (žalobkyně) vydlužiteli (žalovaný) zastupitelnou věc (částku 2 000Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Mezi účastníky nebyly sjednány dle ust. § 2392 o. z. úroky. Uvedená povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky do [datum] byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný se dostal do prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 o. z. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.