34 C 262/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 4 542 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit spolu se zapůjčenou částkou poplatek ve výši 650 Kč do [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,10% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Smluvní pokuta vyčíslená žalobkyní za období od [datum] do [datum] činí 892 Kč. Žalobkyně dále požadovala účelně vynaložené náklady ve výši 1 000 Kč (odeslané výzvy dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Žalovaný do dnešního dne žalovanou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se nedostavil, nepřítomnost na jednání neomluvil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.”). 4. Na základě posouzení listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] účastníci uzavřeli prostřednictvím elektronického systému smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč. Téhož dne žalobkyně tuto částku žalovanému na jeho bankovní účet poskytla. Žalovaný se zavázal vrátit částku 2 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 650 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 2 650 Kč. V článku 2.3. Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s plněním závazků smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení (od [datum] do [datum] činí 892 Kč) a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, přičemž výše nákladu za písemnou upomínku činí 500 Kč. Žalobkyně vyhotovila celkem pět upomínek ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), kterými žalovaného vyzývala k hrazení dluhu. Žalobkyně nedoložila jejich odeslání. Žalovaná ničeho neuhradila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen„ OZ“ smlouva o zápůjčce, na základě které přenechal zapůjčitel (žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc (částku 2 000 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Mezi účastníky byly sjednány dle ust. § 2392 NOZ úroky, a to pevnou částkou ve výši 650 Kč (ve smlouvě označeny jako poplatek). Uvedená povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky do [datum] byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení (ust. § 1968 OZ). Žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po splatnosti zápůjčky a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zároveň byla mezi účastníky dohodnuta smluvní pokuta ve smyslu ust. § 2048 OZ a ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru pro případ prodlení se splacením zápůjčky. 6. Soud tak přiznal žalobkyni na jistině a poplatku (úroku) za poskytnutí zápůjčky 2 650 Kč a na smluvní pokutě částku 892 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením žalované částky 2 650 Kč přiznal soud zákonné úroky z prodlení z této částky ve shodě s žalobou od [datum] do zaplacení. 7. Ve zbývající části představující účelně vynaložené náklady ve výši 1000 Kč za zaslané upomínky soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyně neprokázala, že ji tyto náklady vznikly. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 727 Kč, přičemž tato částka představuje 56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 542Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.