34 C 27/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit částku ve výši uvedenou ve výroku tohoto rozhodnutí. Uvedla, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši úvěrového rámce 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky se splatností k 20. dni v kalendářním měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. V průběhu úvěrového vztahu žalovaná čerpala 26 990 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila 29 392 Kč. Částka byla použita na úhradu úroku, poplatku, jistiny. Žalovaná nedostála své povinnosti hradit splátky řádně a včas. S ohledem na tuto situaci byl celý úvěr ke dni [datum] zesplatněn.V případě prodlení s úhradou splátky byla žalobkyně oprávněna dle smlouvy požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky by byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta ve výši dlužné splátky. Žalovaná tak na smluvní pokutě dluží ke dni zesplatnění částku 900 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na uhrazení nákladů na vymáhání, které ji vznikly v souvislosti s prodlením žalované, a to ve výši 100 Kč (SMS, obyčejné psaní) a ve výši 130 Kč za doporučené psaní, celkem 330 Kč. Dlužná částka představuje ke dni podání žaloby jistinu ve výši 2 658,54 Kč, náklady vymáhání ve výši 330 Kč, smluvní pokutu 900 Kč, pojištění 311,97 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila a žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků na základě důkazů založených ve spise. 4. Soud na základě listin předložených žalobkyní dospěl k tomuto skutkovému stavu. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše úvěrové rámce 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky se splatností k 20. dni v kalendářním měsíci. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 26,28 % p.a. Účastníci si pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky sjednali smluvní pokutu v částce 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky by byla nižší než 500 Kč, mohla žalobkyně účtovat smluvní pokuta maximální do ve výši dlužné splátky. Žalobkyně byla dle smlouvy oprávněna účtovat i účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání a ve výši 130 Kč za odeslání doporučeného psaní. V rámci smlouvy si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr, přičemž minimální měsíční úhrada pojištění byla sjednána ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaná ke dni [datum] čerpala částku 26 990 Kč Celkem uhradila na jistinu 24 331,46 Kč, na úrok 2 658,54 Kč, na pojištění 2 401,99 Kč. Žalovaná nedostála své povinnosti hradit splátky řádně a včas, a proto žalobkyně celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě této smlouvy byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovaný) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky (60 000 Kč), a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednané úroky 26,28 % p.a. (ust. § 2395 o. z.). Žalovaná čerpala 26 990 Kč a uhradila na jistinu 24 331,46 Kč, na úrok 2 658,54 Kč. Od 91. dne prodlení s úhradou byla výše úroku snížena v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., tedy na 8,5 % p.a. Dále byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva dle ust. § 2758 odst. 1 o. z., na jejichž základě se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni pojistné (§ 2782 odst. 1 o. z.) v měsíčních splátkách ve výši 8,9 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná na pojištění uhradila částku 2 401,99 Kč. Uvedené povinnosti byly žalovanou porušeny, čímž se ocitla v prodlení (ust. § 1968 o.z.). Pro případ porušení smluvené povinnosti si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši v částce 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky by byla nižší než 500 Kč, mohla žalobkyně účtovat smluvní pokuta maximální do ve výši dlužné splátky. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě soud zjistil, že smluvní pokuta byla sjednána v samotné smlouvě o úvěru, která je žalovanou podepsána a splňuje kritéria stanovená v ust. § 2048 o. z. Soud shledal nárok na zaplacení smluvní pokuty a poplatků za důvodný. Za období prodlení pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (ust. § 1970o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 200,51 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.