34 C 474/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 45 504,40 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytl částku 32 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 32 000 Kč spolu s částkou 27 434 Kč, která se skládá z úroku ve výši 5 724 Kč, s úrokovou sazbou 29 % p.a., poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 12 276 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 9 434 Kč. Zápůjčku spolu s částkou 27 434 Kč byl žalovaný povinen uhradit v 60 týdenních splátkách po 991 Kč Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum] Celkem žalovaný uhradil 12 200 Kč. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina 26 417,90 Kč a poplatek 19 086,50 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání nedostavil, omluvil se. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému částku 32 000 Kč, kterou si žalovaný téhož dne převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 59 434 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 32 000 Kč, úrokem 5 724 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 12 276 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 9 434 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 991 Kč. Bylo ujednáno, že byla-li sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29,% p.a., přičemž úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Pohledávka z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný uhradil 12 200 Kč. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 NOZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 1968 věta první NOZ je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. 8. Podle § 1970 odst. 1 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 1879 NOZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaný smlouvou o zápůjčce podle § 2390 NOZ. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o zápůjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal, svědčí pro závěr, že předmět zápůjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzal, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smluv o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 NOZ platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Úroky jsou odměnou za poskytnutí, užívání jistiny půjčky, přičemž úroky lze dohodnou i pevnou částkou. Soud seznal, že sjednaný úrok ve výši 5 724 Kč je přiměřený a není v rozporu s dobrými mravy. Soud přiznal žalobkyni i administrativní poplatek i poplatek za zpracování zápůjčky, neboť se jedná o položky, které byly mezi účastníky smluvně sjednány. 11. Tím, že žalovaný nevrátil peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitl se v prodlení (§ 1968 NOZ). Žalobkyni tak byl dle § 1970 NOZ přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po marném uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do [datum]. 12. Soud nepřiznal žalobkyni zápůjční úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutý úrok byl sjednán pevnou částkou po dobu trvání smlouvy, žalobkyně nemůže požadovat úrok nad rámec sjednané fixní částky, a proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby co do tohoto úroku (výrok II). 13. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 NOZ. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 319 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše 3 999 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalované v rozsahu 21 % při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 821 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 504,40 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 15. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst. 1 a 3 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou např. ve věcech vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. 16. Ustanovení § 14b odst. 1 a. t. je nezbytné vykládat i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej ‚odhalí‘ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Návrh, jímž žalobkyně zahájila řízení v této věci, přitom bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem a dopadá na něj ratio legis § 14b a. t. 17. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro stanovení lhůty jiné. 18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.