36 C 130/2021-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále en„ o. s. ř.“). Žalobkyně se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky 3 488 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží za dopravu a pobyt v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v [nemocnice], o.z. dne 22. 1. 2020, přičemž předmětná částka 3 488 Kč byla splatná dne 30. 1. 2020. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s. ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný dne 22. 1. 2020 byl dopraven a pobýval na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v [nemocnice], o. z., provozovanou žalobkyní. Poskytnuté služby vyúčtovala žalobkyně žalovanému dokladem [číslo] ze dne 22. 1. 2020 na částku 3 488 Kč, se splatností do 7 dnů ode dne vystavení, kterou se žalovaný zavázal ve stanovené lhůtě uhradit. Žalovaný dopravu a pobyt na protialkoholní záchytné stanici řádně a včas neuhradil a dluží tak žalobkyni částku 3 488 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 22. 7. 2020. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, ani prokázány. Po právní stránce byla věc posouzena podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. V důsledku prodlení žalovaného s plněním vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 O. Z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu důvodnou a žalobkyni vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s. ř.).