36 C 206/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 22. 2. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím z titulu finančních prostředků poskytnutých na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 4. 2021, které se žalovaný zavázal vrátit žalobci ve lhůtě 6 měsíců od uzavření smlouvy, tedy do 16. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce finančních prostředků ze dne 19. 4. 2021 (žalovaným podepsáno dne 16. 4. 2021, žalobcem podepsáno dne 19. 4. 2021) uzavřené mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že se žalobce smlouvou zavázal žalovanému bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] poskytnout peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se tuto částku spolu s „ odměnou“ za poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč (čl. I. odst. 2 smlouvy) zavázal vrátit žalobci do 6 měsíců od uzavření předmětné smlouvy. V čl. II. odst. 2 si smluvní strany dále ujednaly, že„ zápůjčka se sjednává jako bezúročná, avšak pokud dlužník bude v prodlení s vrácením, je povinen za každý započatý den připlatit úrok 0,25 %“. Smlouva obsahuje úředně ověřené podpisy. 4. Z potvrzení o platbě ze dne 19. 4. 2021 soud zjistil, že uvedeného dne žalobce zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 40 000 Kč. 5. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobce a žalovaný spolu dne 19. 4. 2021 uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Na základě předmětné smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobci vrátit do 19. 10. 2021. Žalobce s žalovaným si dále sjednali odměnu za poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč a zároveň že„ zápůjčka se sjednává jako bezúročná, avšak pokud dlužník bude v prodlení s vrácením, je povinen za každý započatý den připlatit úrok 0,25 %“. Žalovaný finanční prostředky neuhradil řádně a včas. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobcem k úhradě celého dluhu předžalobní upomínkou. 7. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 13. Podle 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 14. Po právní stránce byla věc soudem posouzena tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2392 a násl. o. z., na základě níž žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas. Protože žalovaný dluh neuhradil, dostal se ode dne následujícího po posledním dnu k úhradě úvěru (tj. od 20. 10. 2021, když žalobcem byla smlouva podepsána až dne 19. 4. 2021, nikoliv 16. 4. 2021 a zápůjčka měla být vrácena do 6 měsíců od uzavření smlouvy) do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobci vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že co do částky 40 000 Kč se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž úrok z prodlení soud žalobci přiznal oproti požadovanému smluvnímu úroku z prodlení pouze ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 20. 10. 2021 (viz výše); úrok požadovaný před tímto datem soud zamítl (výrok II.). 15. Pokud jde o žalobcem požadovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně, pak má soud za to, že smluvní ujednání týkající se tohoto úroku, stejně tak jako„ odměny“ za poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč jsou neurčitá, přičemž tuto neurčitost nebylo možno výkladem překlenout. Ust. čl. II. odst. 2 smlouvy sice hovoří o tom, že zápůjčka je„ bezúročná“, předchozí ustanovení (čl. I. odst. 2 smlouvy) však zakotvuje odměnu za poskytnutí zápůjčky ve výši 20 000 Kč; vzhledem k tomu, že částka 20 000 Kč má být odměnou přímo za poskytnutí finančních prostředků, má soud za to, že se by se de facto mělo jednat o úrok ve smyslu ust. § 2392 odst. 1 o. z., když úrok nemusí být nezbytně nutně vyjádřen procentní sazbou z poskytované jistiny, tedy se naopak poddává, že smlouva by měla být úročná. Bez dalšího objasnění ze strany účastníků (kteří se však k jednání soudu, ačkoliv byli řádně předvoláni, nedostavili a soud jim tak nemohl poskytnout příslušná poučení), nelze na charakter a účel částky 20 000 Kč usuzovat. V kontextu uvedeného pak tedy není ani zcela zřejmé, co smluvní strany zamýšlely sjednat druhou částí věty„ zápůjčka se sjednává jako bezúročná, avšak pokud dlužník bude v prodlení s vrácením, je povinen za každý započatý den připlatit úrok 0,25 %“, neboť s ohledem na uvedené (a na skutečnost, že ve smlouvě zřejmě nejsou zcela správně užívané právní pojmy ohledně zápůjčky a jejího úročení) je nejasné, zda účastníci zamýšleli sjednat smluvní úrok z prodlení či smluvní pokutu. Pouze pro úplnost soud uvádí, že ujednání o požadovaném smluvním úroku z prodlení je neurčité i z toho důvodu, že neobsahuje bližší údaje, z jaké částky se sjednává. V obou případech neurčitost právního jednání (které jsou však od zbytku smluvních ujednání oddělitelná) způsobuje to, že se jedná o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží (§ 553 odst. 1, § 554 o. z.). S ohledem na uvedené soud žalobu ve zbytku, tj. jak co do požadované„ odměny“ ve výši 20 000 Kč, tak co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 60 000 Kč od 17. 10. 2021 do 19. 10. 2021 a kladného rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 60 000 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, zamítl (výrok II.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobce byl v řízení úspěšný z 38 %, žalovaný byl úspěšný z 62 %, přičemž soud při výpočtu zohlednil veškeré žalobou uplatněné nároky, vč. příslušenství (obdobně např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2717/08), které pro účely výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 12. 10. 2022. V řízení tedy byl převážně úspěšný žalovaný, který by proto měl vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 17. Povinnosti dle výroku I. je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).