36 C 327/2022-13 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 27. 6. 2022, domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaná dluží z titulu smlouvy o přepravě osob coby přirážku k jízdnému, neboť dne 15. 10. 2019 v 17:53 cestovala linkou [anonymizováno], provozovanou žalobkyní, a žalovaná se na výzvu neprokázala pověřenému přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, resp. jinak porušila Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná dne 15. 10. 2019 cestovala linkou [anonymizováno], provozovanou žalobkyní, přičemž v 17:53 proběhla žalobkyní pověřenou osobou přepravní kontrola žalované. Žalovaná si v 17:50 jízdenku koupila prostřednictvím SMS, následně v 17:51 hodin došlo k odeslání SMS jízdenky na mobilní telefon žalované, v 17:52 hodin byla jízdenka potvrzena. V 17:53 hodin proběhlo ověření SMS jízdenky s výsledkem„ v pořádku“. Podle smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v dopravních prostředcích žalobkyně, platných ve znění rozhodném ke dni jízdy bez platného jízdního dokladu je cestující za jízdu bez platného jízdního dokladu povinen dopravci zaplatit rovněž přirážku k jízdnému, a to v tomto případě ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 12. 11. 2021. 6. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaná tím, že nastoupila do vozidla městské hromadné dopravy, uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, na základě níž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné (§ 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen„ OZ“, § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu). Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. je cestující povinen se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění (tj. po dobu jízdy ve vozidle) prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaná, která využila prostředku hromadné dopravy, doložila, že zaplatila řádně jízdné, proto jí tak podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. c) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., zákon o drahách, a podle § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, nevznikla povinnost uhradit žalobkyni přirážku ve výši dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně jakožto dopravce (§49 odst. 3vyhlášky č. 175/2000 Sb.). 7. Soud tak neshledal žalobu důvodnou a žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když v řízení byla zcela úspěšná žalovaná, která by proto měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu náklady nevznikly.