70 C 155/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 385 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nebylo v období od 19. 7. 2019 do 18. 8. 2019 pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně proto dne 12. 12. 2019 žalovaného v souladu s § 4 odst. 7 tohoto zákona vyzvala k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku 1 085 Kč (31 dní x denní sazba 35 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes výzvu ničeho neuhradil. Dále žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání neměl námitek. 4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 19. 7. 2019 do 18. 8. 2019 vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž vozidlo bylo vedeno v registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 12. 12. 2019 k úhradě zákonného příspěvku za toto období a nákladů na vymáhání, to vše v celkové výši 1 385 Kč, z toho příspěvek ve výši 1 085 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Dne 19. 2. 2020 a dne 5. 6. 2020 žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k zaplacení, dne 10. 7. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 5. Nárok žalobkyně soud posoudil jako právo na uhrazení příspěvku za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti, a dospěl k závěru, že žalovaný, jako vlastník (provozovatel) vozidla, je povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem provozováno bez sjednaného pojištění podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 ZPOPV, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to v § 2 odst. 1 písm. f) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně, ve výši 35 Kč. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na 300 Kč. Žalovaný příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Následující den po splatnosti příspěvku a nároku na náklady se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. 6. Žalobu tak soud shledal zcela důvodnou, proto jí v plném rozsahu vyhověl (výrok ad I.). 7. O náhradě nákladů řízení (výrok ad II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši proti žalovanému. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé návrhy liší pouze označením žalovaných, vyplněním dat a částek, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za 2 úkony právní služby 2 x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a odměna za jeden úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. V dané věci soud neshledal okolnosti zvláštního zřetele hodné, na jejichž základě by náhradu nákladů řízení z části nebo zcela nepřiznal (§ 150 o. s. ř.). 9. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.