70 C 33/2022-81 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 71 661,50 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24. 3. 2017 částku 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr v 40 měsíčních splátkách po 2 756 Kč, počínaje 16. 4. 2017. Strany si sjednaly úrok ve výši 14,40 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr dne 24. 3. 2017 bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto dopisem ze dne 19. 12. 2017 žalovanému poskytnutý úvěr zesplatnila, když žalovaný byl k uvedenému dni v prodlení s více než dvěma splátkami zároveň. Žalovaný dluží na jistině 71 661,50 Kč, na smluvním úroku ke dni splatnosti 2 671,67 Kč (úrok, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách), na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni 25. 2. 2020 částku 5 644,62 Kč, dále pak běžící smluvní úrok ve výši 14,40 % z částky 71 661,50 Kč ode dne 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 71 661,50 Kč ode dne 26. 2. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 a její přílohy č. 1 (seznamu postupovaných pohledávek) došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, z čehož žalobkyně nyní dovozuje svou aktivní legitimaci. Hodnocení úvěruschopnosti žalovaného ze strany právního předchůdce žalobkyně bylo individuální, přičemž žalovaný byl lustrován v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky. Právní předchůdce žalobkyně vycházel z příjmu, který žalovaný doložil v potvrzení o výši příjmu, tj. ve výši 27 946 Kč, a dále z údaje o celkovém čistém měsíčním příjmu žadatelovy domácnosti, tj. 38 000 Kč. Příjmy žalovaného poměřovala banka s jeho výdaji odhadnutými na základě historických dat z Českého statistického úřadu, čímž získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů banka zjistila, že žalovaný vůči ní neměl v době podání žádosti o úvěr žádné závazky. Z externích zdrojů právní předchůdce žalobkyně zjistil, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěru závazky s celkovou výší měsíčních splátek 689 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud nařídil a dne 2. 9. 2022 provedl ve věci jednání, a sice v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení. Žalobkyně svou nepřítomnost při jednání předem písemně omluvila. 3. Soud při jednání provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, z nichž učinil následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, ze dne 24. 3. 2017 (č. l. 13-15 spisu), shodně s listinou vysvětlení některých pojmů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze dne 24. 3. 2017, a platební historie ke smlouvě [číslo], ze dne 1. 3. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne 24. 3. 2017 úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úroky ve výši 14,40 % ročně a pojistným ve výši 226 Kč měsíčně ve 40 měsíčních splátkách po 2 756 Kč, přičemž poslední měsíční splátka včetně úhrady pojištění činila 2 348,53 Kč. První splátka byla splatná do 16. 4. 2017 Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně (tj.„ Všeobecné produktové podmínky obsahující smluvní ujednání společná všem smluvním vztahům“). 5. Z všeobecných produktových podmínek účinných od 1. září 2014 ([právnícká osoba] [příjmení] [příjmení]) a Základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od 1. prosince 2016, [právnícká osoba] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného. 6. Z platební historie ke smlouvě [číslo], ze dne 1. 3. 2022 a výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od 13. 4. 2017 do 13. 2. 2020 a ze dnů 17., 18., 19. a 20. února 2022 soud zjistil, že žalovaný uhradil na své závazky z předmětné smlouvy o úvěru dne 18. 4. 2017 řádnou splátku ve výši 2 756 Kč (z toho připadlo 1 826 Kč na jistinu úvěru, 704 Kč na smluvní úrok a 226 Kč na úhradu pojištění; dále pak žalovaný uhradil už jen částku 965,80 Kč (z toho připadlo 27,71 Kč na jistinu úvěru a částka 938,09 Kč na úhradu smluvního úroku). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 a přílohy č. 1 – Seznam postupovaných pohledávek na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] o postoupení pohledávky, ze dne 28. 2. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 2. 3. 2020, soud zjistil, že postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru bylo žalovanému oznámeno právním předchůdcem žalobkyně. 8. Z oznámení [právnícká osoba] [příjmení] [příjmení] o postoupení pohledávky, ze dne 28. 2. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 2. 3. 2020, dále z oznámení Banky o prohlášení úvěru za splatný, ze dne 19. 12. 2017 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 20. 12. 2017, a také z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 6. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě žalované pohledávky. 9. Předžalobní výzva 31. 3. 2020 byla zaslána žalovanému dne 6. 4. 2020 (z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 a z poštovního podacího archu ze dne 6. 4. 2020). 10. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 23. 3. 2017 soud zjistil, že za poslední 3 měsíce bez přídavků na vyživované osoby činil čistý měsíční příjem žalovaného 27 946 Kč, přičemž žalovaný byl u daného zaměstnavatele zaměstnán od 2. 6. 2008 jako řidič a jeřábník, a za posledních 12 měsíců činil čistý příjem (roční) žalovaného 325 463 Kč, ze mzdy žalovaného neprováděl zaměstnavatel žádné srážky, přičemž podle zaměstnavatele měl žalovaný vyživovací povinnost ke dvěma osobám. 11. Z žádosti o úvěr ze dne 24. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobkyně v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, že od 1. 1. 2000 bydlí v družstevním bytě, získal odborné/učňovské vzdělání, je ženatý, zaměstnaný v pracovním poměru na dobu neurčitou jako technik/řidič, jeho průměrný čistý měsíční příjem v posledních třech měsících činil 27 964 Kč, z něhož nejsou prováděny srážky, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 38 000 Kč, vyživuje dvě osoby a nemá jiné měsíční splátky. 12. Z vyjádření [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] procesu posouzení úvěruschopnosti, ze dne 1. 3. 2022 (včetně jeho přílohy označené jako„ angažovanost“), soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením samotné smlouvy o úvěru z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 24. 3. 2017, které ověřil nahlédnutím do bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze odcizených dokladů Ministerstva vnitra České republiky, čímž banka zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěru závazky s celkovou výší měsíčních splátek 689 Kč. Banka ověřila příjem žalovaného z pracovního poměru potvrzením zaměstnavatele. 13. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádnou skutečnost relevantní pro právní hodnocení věci. 14. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 15. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne 24. 3. 2017 úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úroky ve výši 14,40 % ročně a pojistným ve výši 226 Kč měsíčně ve 40 měsíčních splátkách po 2 756 Kč (poslední měsíční splátka včetně úhrady pojištění činila 2 348,53 Kč). První splátka byla splatná do 16. 4. 2017 Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně byl podle obchodních podmínek oprávněn úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného. Žalovaný uhradil pouze částku 3 721,80 Kč (jednu řádnou splátku ve výši 2 756 Kč a jednu částečnou splátku ve výši 965,80 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným byla postoup