70 C 41/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 11. 2020 na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5 397 Kč spolu s úrokem s prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 25. 1. 2019, předmětem které bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno na 9 200 Kč s pololetní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 25. 1. 2020 do 1. 5. 2020, které představuje částku ve výši 5 397 Kč. 3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovaného podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Účastníci řízení uzavřeli dne 25. 1. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda, [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v půlroční výši 9 200 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 25. 1. 2019. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 25. 1. 2020 do 1. 5. 2020 v celkové výši 5 397 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 5. 2020. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. 7. Právní vztah založený mezi účastníky uzavřením shora uvedené pojistné smlouvy se řídí touto smlouvou, vedle toho také zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákonem č. 168/1999 Sb., Zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ ZPO“. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, jehož zánik se řídí § 12 ZPO. K placení pojistného stanoveným způsobem se v pojistné smlouvě zavázal právě žalovaný. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 a násl. o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nejprve nezaplatil splatné pojistné 9 200 Kč za nadcházející půlroční pojistné období, a posléze nezaplatil (zpětně) ani pojistné za část předmětného pojistného období před zánikem pojištění (tj. pojistné do 1. 5. 2020). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném pojistné do zániku pojištění (resp. do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo dle § 13 odst. 2 ZPO). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s placením dlužného pojistného, má pak žalobkyně ode dne vzniku prodlení právo požadovat též úrok z prodlení ve výši stanovené dle příslušného podzákonného předpisu (srov. § 1970 OZ). Žalobkyně výše uvedený úrok z prodlení v žalobním petitu kapitalizovala, a to od prvního dne následujícího po dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do dne sepisu žaloby (tedy od 2. 5. 2020 do 6. 11. 2020), a to na částku ve výši 279,46 Kč. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 397 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu na zahájení řízení (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních částek náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. 12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.