70 C 83/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 14. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 680,09 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka sestávala z částky 149,15 Kč jakožto neuhrazené ceny žalovanou odebraného zemního plynu za období od 6. 10. 2020 do 26. 1. 2021, dále z částky 1 430,94 Kč jakožto neuhrazené ceny žalovanou odebrané elektřiny a souvisejících služeb za období od 12. 10. 2020 do 4. 2. 2021, a konečně z částky 100 Kč jakožto smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou faktury [variabilní symbol]. V ohledu příslušenství nárokuje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z částky 149,15 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 1430,94 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky [produkt] uzavřené s žalovanou dne 25. 9. 2020 a platných obchodních podmínek dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EAN kód [číslo] Cena [produkt] byla stanovena dle ceníku žalobkyně pro dané fakturační období. Dodávku [produkt] za období od 12. 10. 2020 do 4. 2. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] na částku 3 430,94 Kč, oproti které započetla zálohovou úhradu žalované ve výši 2 000 Kč; faktura byla splatná dne 1. 3. 2021. Pokud jde o další část žalované částky, odůvodnila žalobkyně žalobu tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené s žalovanou dne 25. 9. 2020 a platných obchodních podmínek dodávala žalované plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EIC kód 27ZG400Z0249100A. Cena plynu byla stanovena dle ceníku žalobkyně pro dané fakturační období. Dodávku [produkt] za období od 6. 10. 2020 do 26. 1. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] na částku 1 149,15 Kč, oproti které započetla zálohovou úhradu žalované ve výši 1 000 Kč; faktura byla splatná dne 23. 2. 2021. Žalobkyně dále v žalobě uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle smlouvy přesahující 10 dní; žalobkyně takto požadovala částku 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení žalované se zaplacením faktury [variabilní symbol]. 3. Podáním ze dne 10. 5. 2022 žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, a to v rozsahu částky 1 479,79 Kč na jistině, z toho konkrétně uplatněný nárok na zaplacení neuhrazené ceny odebraného plynu ve výši 149,15 Kč vzala zpět zcela, nárok na zaplacení neuhrazené ceny odebrané elektřiny ve výši 1 430,94 Kč vzala zpět v rozsahu částky 1 230,61 Kč, a konečně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč vzala zpět zcela. Pro účely vymezení žalobou prvně požadovaného příslušenství uplatněných pohledávek žalobkyně uvedla, že nadále požaduje zaplacení úroku z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky 149,15 Kč od 24. 2. 2021 do 21. 3. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 430,94 Kč od 2. 3. 2021 do 21. 3. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 200,33 Kč od 22. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně ve svém částečném zpětvzetí uvedla, že je učinila z důvodu, že dne 21. 3. 2022 provedla zápočet přeplatkové faktury [číslo] ze dne 10. 3. 2022 na žalobou uplatněné pohledávky za žalovanou, a sice způsobem, jež reflektuje učiněné částečné zpětvzetí žaloby; to žádala zohlednit při rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu podáním ze dne 10. 5. 2022 v části specifikované výše v odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku výslovně zpět dříve, než začalo jednání, rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty první a odst. 4 o. s. ř. tak, že řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, když po celé řízení zůstala zcela pasivní, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, soud věc rozhodl dle ustanovení § 115a o. s. ř. bez jednání, a to na základě předložených listinných důkazů. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 25. 9. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky [produkt], kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované [produkt] do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EIC kód 27ZG400Z0249100A, a žalovaná se zavázala za dodávku [produkt] hradit cenu stanovenou platným ceníkem žalobkyně; sjednána byla kategorie„ domácnost“. Cenu za dodávku [produkt] za období od 6. 10. 2020 do 26. 1. 2021 ve výši 1 149,15 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] (číslo vyúčtování [číslo]), která byla splatná dne 23. 2. 2021. Soud dále provedeným dokazováním zjistil, že účastníci uzavřeli dne 25. 9. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky [produkt], kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované [produkt] do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EAN kód [číslo], a žalovaná se zavázala za dodávku [produkt] hradit cenu stanovenou platným ceníkem žalobkyně; sjednán byl produkt„ standard“ s distribuční sazbou D02d. Ve smlouvě bylo sjednáno, že zákazník je povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dnů. Cenu za dodávku [produkt] za období od 12. 10. 2020 do 4. 2. 2021 ve výši 3 430,94 Kč žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] [variabilní symbol], která byla splatná dne 1. 3. 2021. Dne 19. 3. 2021 zaslala žalobkyně žalované vyúčtování smluvních pokuty, ve kterém vyčíslila žalované k úhradě smluvní pokutu ve výši 100 Kč za neuhrazení faktury [variabilní symbol]. Dne 26. 9. 2019 žalobkyně zaslala žalované upomínku, ve které žalovanou vyzvala k úhradě dlužné faktury a smluvní pokuty ve výši 100 Kč. Dne 14. 4. 2021 žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení částky 100 Kč jako smluvní pokuty z dokladu [číslo] [variabilní symbol], a částky 1 430,94 Kč z faktury [číslo] [variabilní symbol]. Dne 21. 3. 2022 oznámila písemně žalobkyně žalované provedení zápočtu vzájemných pohledávek, s tím, že přeplatek ve výši 1 479,76 Kč z faktury [číslo] započetla ve výši 1 230,61 Kč na úhradu faktury [číslo] [variabilní symbol] (zbývá k úhradě 200,33 Kč), dále ve výši 149,15 Kč na úhradu faktury [číslo] [variabilní symbol] (tím byla faktura zcela uhrazena) a konečně ve výši 100 Kč na fakturu [číslo] [variabilní symbol] (smluvní pokuta za upomínání tím byla zcela uhrazena). 7. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byly uzavřena smlouvy o sdružených službách dodávky [produkt] a [produkt] podle § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované [produkt] a [produkt] žalované jako odběrateli povinnost platit cenu za dodávky [produkt] a [produkt]. Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu ovšem žalovaná porušila, když se dostala do prodlení s placením vyúčtované ceny. Žaloba je tedy v rozsahu po částečném zastavení zcela důvodná, a proto soud uložil výrokem II. tohoto rozsudku žalované zaplatit žalobkyni částku 200,33 Kč jako neuhrazenou část ceny odebrané elektrické energie. 8. Ačkoli žalobkyně vzala v rozsahu nárokované smluvní pokuty a neuhrazené ceny plynu žalobu zpět, konstatuje soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, že žaloba byla žalobkyní původně podána důvodně i v rozsahu těch nároků, jež posléze žalobkyně vzala zpět (cena odebraného [produkt] a smluvní pokuta za prodlení s úhradou faktury). Pokud jde o smluvní pokutu, ujednání o smluvní pokutě ve výši 100 Kč pro každý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smluv přesahující 10 dní je obsaženo v samotné smlouvě v části„ Ostatní ujednání“, která je žalovanou vlastnoručně podepsána, pročež toto ujednání nelze než považovat za platné a v souladu s § 2048 občanského zákoníku. 9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením vyúčtovaných cen elektřiny a plynu, je povinna vedle dlužné částky uhradit též úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení. Žalobkyně původně v žalobě požadovala přiznání úroku z prodlení z částky 149,15 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a z částky 1430,94 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Po započtení přeplatku na žalované nároky a následném částečném zpětvzetí žaloby pak žalobkyně adekvátně specifikovala datum„ zaplacení“ pokud jde o dobu, za kterou měl úrok z prodlení z žalovaných částek plynout, a proto nadále požadovala v rozsahu uhrazených částek z nich úrok z prodlení pouze do doby jejich uhrazení (tj. do 21. 3. 2022 včetně), neboť poté již žalovaná nebyla s jejich úhradou (v daném rozsahu) v prodlení. Soud shledal žalobkyní uplatněné nároky na zaplacení zákonných