74 C 207/2022-56 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 20. 6. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovaným zaplacení částky ve výši 5 519 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 804 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 715 Kč od 27. 2. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci byla dne 25. 8. 2015 uzavřena nájemní smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovaným k užívání byt [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce s účinností ode dne 1. 9. 2015. Následně byla nájemní smlouva měněna dodatky č. 1 až č. 9, kterými byla prodloužena doba nájmu do 31. 5. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí s žalobkyní proběhlou dle projektu fúze sloučením ze dne 28. 3. 2019. Žalovaní předali byt žalobkyni až dne 31. 8. 2019. V období od 1. 6. 2019 do 31. 9. 2019 tak žalovaní užívali byt bez právního důvodu. Dle smlouvy byli žalovaní povinni hradit měsíčně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovaným služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 8. 2019, když žalovaným dle vyúčtování vznikl nedoplatkem na vyúčtovaných službách ve výši 804 Kč, který byl splatný do 31. 7. 2020. Dlužná částka ve výši 5 519 Kč se skládá z bezdůvodného obohacení za srpen roku 2019 odpovídající původně sjednanému nájemnému ve výši 4 677 Kč a z nedoplatku na vyúčtovaných službách za období od 1. 1. 2019 do 31. 8. 2019 ve výši 804 Kč. K úhradě shora uvedených pohledávek byli žalovaní zástupcem žalobkyně vyzváni výzvou odeslanou dne 11. 2. 2022. Žalovaní však ničeho neuhradili. 2. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovanými jakožto nájemci byla dne 25. 8. 2015 podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemcům do užívání byt [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] a nájemci se zavázali hradit nájemné ve výši 4 677 Kč a služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listě, tj. ve výši 2 615 Kč (nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, evidenční list, přehled poplatků za přidělení bytu, nahlížení do katastru nemovitostí). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na tři měsíce od 1. 9. 2015 (nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015). Dne 30. 11. 2015 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 1, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 29. 2. 2016 (dodatek č. 1). Dne 29. 2. 2016 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 2, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 8. 2016 (dodatek č. 2). Dne 23. 8. 2016 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 3, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 8. 2017 (dodatek č. 3). Dne 24. 8. 2017 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 4, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 11. 2017 (dodatek č. 4). Dne 30. 11. 2017 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 5, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 28. 2. 2018 (dodatek č. 5). Dne 22. 2. 2018 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 6, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 5. 2018 (dodatek č. 6). Dne 30. 5. 2018 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 7, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 8. 2018 (dodatek č. 7). Dne 30. 8. 2018 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 8, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 11. 2018 (dodatek č. 8). Dne 30. 11. 2018 byl žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek č. 9, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 25. 8. 2015, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 5. 2019 (dodatek č. 9). Ke dni 28. 3. 2019 došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni, když práva a povinnosti vzniklé dle nájemní smlouvy přešly na žalobkyni (výpis z veřejného rejstříku žalobkyně). Dne 30. 3. 2020 žalobkyně žalovaným vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 8. 2019, když náklady (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) celkem činily částku 18 843 Kč, předepsané zálohy činily částku ve výši 20 616 Kč, uhrazené zálohy činily 18 039 Kč, když rozdíl mezi uhrazenými zálohami a náklady činil - 804 Kč (vyúčtování ze dne 30. 3. 2020, opis karty úhrad nájemného). Vyúčtováním ze dne 30. 3. 2020 byl 1. žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 804 Kč, a to nejpozději do 31. 7. 2020 (vyúčtování ze dne 30. 3. 2020, kopie dodejky). Žalovaní neuhradili na shora uvedené pohledávky ničeho, přestože byli zástupcem žalobkyně před podáním žaloby upomenuti výzvou ze dne 10. 2. 2022 (2 x výzva ze dne 10. 2. 2022, 2 x kopie obálky). 3. Podle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 4. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 5. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Soud s ohledem na shora uvedená ustanovení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovanými jako nájemci byla dne 25. 8. 2015 platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemcům do užívání byt a nájemci se zavázali hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu (§ 2246 občanského zákoníku) Nájemní smlouva byla následně měněna dodatky č. 1 až č. 9, když nájemní smlouva byla ukončena uplynutím sjednané doby, tedy ke dni 31. 5. 2019. Ke dni 28. 3. 2019 došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni, když práva a povinnosti vzniklé dle nájemní smlouvy přešly na žalobkyni. 7. Soud po provedeném dokazování však dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že žalovaní užívali předmětný byt i po skončení nájemní smlouvy a to až do 31. 8. 2019. Soud proto žalobkyni při jednání poučil o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že žalovaní užívali byt, který byl předmětem nájemní smlouvy ze dne 25. 8. 2015, až do 31. 8. 2019. Žalobkyně navrhla provedení důkazu předávacím protokolem, následně však předávací protokol nepředložila a soudu sdělila, že jím nedisponuje. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaní byt po skončení nájemní smlouvy, tj. v období od 1. 6. 2019 do 31. 8. 2019 neužívali a žalobkyni tak nevzniklo právo na úhradu bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu (§ 2991 občanského zákoníku). Žalobkyni rovněž nevzniklo právo na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu v období od 1. 6. 2019 do 31. 8. 2019. Jelikož žalobkyně neprokázala, že jí vznikl nárok na žalobou uplatňované pohledávky, nemohli se žalovaní ani dostat do prodlení s jejich úhradou, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 8. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšní byli v řízení žalovaní a měli by právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaným však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto jim soud náhradu nákladů nepřiznal.