74 C 42/2022-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 365 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 365 Kč od 31. 10. 2020 do 8. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 134 Kč - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 1 575 Kč včetně příslušenství (kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 575 Kč od 31. 10. 2020 do 8. 7. 2021 v částce 89,35 Kč) a z poplatků za odeslání upomínek ve výši 790 Kč (2 x 300 Kč a 190 Kč), které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy č. 6338231356 uzavřené mezi účastníky řízení dne 24. 7. 2018. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne 24. 7. 2018 pojistnou smlouvu č. 6338231356, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka ROVER, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 1 770 Kč čtvrtletně (pojistná smlouva ze dne 24. 7. 2018, záznam z jednání ze dne 24. 7. 2018). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 24. 7. 2018 (pojistná smlouva ze dne 24. 7. 2018). Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní (všeobecné obchodní podmínky, zvláštní pojistné podmínky a sazebník žalobkyně). Dopisem ze dne 10. 9. 2018 žalobkyně upomenula žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 511 Kč s upozornění, že pokud nebude pojistné uhrazeno do 1. 11. 2018, pojistná smlouva k tomuto dni zanikne (upomínka ze dne 10. 9. 2018, kopie dodejky). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné, když žalobkyně dopisem ze dne 7. 9. 2020 žalovaného upomenula k úhradě dlužného pojistné a nákladů v celkové výši 1 957 Kč s upozornění, že pokud nebude pojistné uhrazeno do 30. 10 2020, pojistná smlouva k tomuto dni zanikne (upomínka ze dne 7. 9. 2020, kopie dodejky). Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas neuhradil, proto mu žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2020 oznámila, že ke dni 29. 10. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy a vyzvala ho k úhradě dlužné částky v celkové výši 2 065 Kč (oznámení o ukončení smlouvy ze dne 11. 11. 2020). Žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení dlužné částky v celkové výši 2 365 Kč, která se skládá z dlužného pojistného za období za období od 24. 7. 2020 do 30. 10. 2020 a nákladů za upomínky ve výši 790 Kč (pokus o smír ze dne 8. 12. 2020, přehled předpisů pojistného). Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl vyzván zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne 18. 3. 2021 včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“). Smlouvu účastníků ze dne 24. 7. 2018 soud posoudil jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu (§ 3 odst. 4 z. p. o. p. v. a § 2758 a násl. o. z.). Nárok žalobkyně, jakožto pojistitele, zavázané v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění na pojistné za dobu za období od 24. 7. 2020 do zániku pojištění (k tomu došlo dle § 2804 o. z.), soud shledal důvodným (§ 2782 odst. 1 o. z.), když k jeho zaplacení byl žalovaný jakožto pojistník zavázán (§ 2758 odst. 1 o. z.). Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1970 o. z.), když žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). 6. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit pojistné byla v obchodních podmínkách a sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. (v sazebníku označeno jako náklady za upomínku), když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným dle § 1753 o. z., neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně. Soud dospěl k závěru, aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, je nutné ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 7. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 790 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 790 Kč od 31. 10. 2020 do 8. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 44,65 Kč (výrok I.). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení ohledně nároku na pojistné, proto byla žaloba v této části shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 1 575 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 575 Kč od 31. 10. 2020 do 8. 7. 2021 kapitalizovaným částkou 89,35 Kč žalobě vyhověl (výrok II.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 494,35 Kč, přičemž tato částka představuje 33,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,4 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 365 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 74 C 283/2020, 74 C 268/2020, 74 C 282/2020), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, pojistným obdobím a výší dlužné částky, když tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu (viz. předchozí odstavec). 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.