75 C 374/2021-50 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve znění její opravy ze dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 8 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 998 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] s žalovanou kupní smlouvu, na jejímž základě se zavázala na žalovanou převést vlastnické právo k [značka automobilu], [registrační značka], za cenu 88 500 Kč a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč. Při podpisu kupní smlouvy žalovaná uhradila 80 000 Kč, splátku 5 000 Kč uhradila až po několika urgencích, byť byla splatná dne [datum], a druhou splátku ve výši 3 500 Kč dosud neuhradila. Stejně tak neuhradila poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč. V souladu s bodem III. kupní smlouvy také žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně (42,50 Kč denně) od [datum] do [datum]. Od kupní smlouvy žalobkyně odstoupila s účinností k [datum] s ohledem na neplnění závazku žalovanou. Žalovaná byla k úhradě vyzvána i dopisem ze dne [datum], avšak bezvýsledně. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, jež se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. 5. Z listiny označené jako„ kupní smlouva“ ze dne [datum] soud zjistil, že je podepsána oběma účastníky a že se v ní žalobkyně zavázala na žalovanou převést vlastnické právo k [značka automobilu], [registrační značka], za cenu 88 500 Kč a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč. Při podpisu kupní smlouvy žalovaná uhradila 80 000 Kč a zbytek měla uhradit ve dvou splátkách, první ve výši 5 000 Kč a druhou ve výši 3 500 Kč, a to vždy k 30. dni v měsíci. Žalobkyně ve smlouvě uplatnila výhradu vlastnického práva. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dosud neuhrazené části kupní ceny. Dále bylo sjednáno, že nebude-li dodržen splátkový kalendář, zbytek kupní ceny se stává okamžitě splatným. Bylo také sjednáno, že pokud nebude kupní cena uhrazena, má žalovaná povinnost vozidlo vrátit bez jakéhokoliv nároku na vrácení kupní ceny. Poplatek za uzavření smlouvy byl splatný do jednoho měsíce po úhradě poslední splátky, v případě jednorázového zesplatnění kupní ceny pak ve lhůtě pro úhradu zesplatněné kupní ceny. 6. Z listiny označené jako„ splátkový kalendář“ ze dne [datum] soud zjistil, že první splátka ve výši 5 000 Kč byla splatná dne [datum] a druhá splátka ve výši 3 500 Kč byla splatná dne [datum]. 7. Z listiny označené jako„ zesplatnění dluhu“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná neuhradila první splátku ve výši 5 000 Kč v řádném termínu, pročež žalobkyně žalované zesplatnila celou dlužnou částku ke dni [datum]. Žalované byla poskytnuta lhůta k úhradě do [datum]. 8. Z listiny označené jako„ odstoupení od kupní smlouvy a výzva k dobrovolnému vydání věci“ ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně vyjádřila vůli jednostranně odstoupit od kupní smlouvy ze dne [datum] a vyzvala žalovanou k okamžitému vydání věci, a to automobilu Škoda Octavia, [registrační značka]. 9. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná dne [datum] podepsaly listinu označenou jako kupní smlouva, v níž se žalobkyně zavázala na žalovanou převést vlastnické právo k [značka automobilu], [registrační značka], za cenu 88 500 Kč a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč. Při podpisu kupní smlouvy žalovaná uhradila 80 000 Kč a zbytek měla uhradit ve dvou splátkách, první ve výši 5 000 Kč a druhou ve výši 3 500 Kč, a to vždy k 30. dni v měsíci. Žalobkyně ve smlouvě uplatnila výhradu vlastnického práva. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dosud neuhrazené části kupní ceny. Dále bylo sjednáno, že nebude-li dodržen splátkový kalendář, zbytek kupní ceny se stává okamžitě splatným. Bylo také sjednáno, že pokud nebude kupní cena uhrazena, má žalovaná povinnost vozidlo vrátit bez jakéhokoliv nároku na vrácení kupní ceny. Poplatek za uzavření smlouvy byl splatný do jednoho měsíce po úhradě poslední splátky, v případě jednorázového zesplatnění kupní ceny pak ve lhůtě pro úhradu zesplatněné kupní ceny. První splátka ve výši 5 000 Kč byla splatná dne [datum] a druhá splátka ve výši 3 500 Kč byla splatná dne [datum]. Žalobkyně vyhotovila listiny, které byly adresované žalované a jimiž mělo dojít k zesplatnění celého dluhu ke dni [datum] a následně k odstoupení od smlouvy ke dni [datum]. 10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 2132 o. z. vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím. 12. Podle § 2133 o. z. je-li nabytí vlastnického práva kupujícím podmíněno zaplacením kupní ceny ve splátkách, nezakládá prodlení kupujícího se splátkou nepřesahující desetinu kupní ceny samo o sobě právo prodávajícího od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení věci, pokud kupující splátku zaplatí nejpozději v době splatnosti následující splátky a společně s ní. 13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 17. Podle § 1814 o. z. se zvláště zakazují ujednání, která a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí. 18. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 21. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že„ podle ustálené soudní praxe (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) je ujednání o smluvní pokutě neplatné pro rozpor s dobrými mravy (jde o absolutní neplatnost podle § 39 obč. zák.), je-li výše sjednané smluvní pokuty nepřiměřeně vysoká. Je-li důvod absolutní neplatnosti tvrzen nebo vyjde (jinak) v řízení najevo, přihlédne soud k absolutní neplatnosti úkonu z úřední povinnosti.“ Uvedl taktéž, že„ přiměřenost sjednané výše smluvní pokuty je pak třeba posoudit vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu (okolnosti úkonu, jeho pohnutky, účel, který sledoval, výše zajištěné částky, vzájemný poměr původní a sankční povinnosti). V souzené věci měl tedy odvolací sou