76 C 4/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 4. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 7. 7. 2021 použil k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince provozované žalobkyní, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto mu byla za jízdu uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný použil linky hromadné dopravy provozované žalobkyní a dne 7. 7. 2021 v 9:04 hod se na lince B, při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Proto mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné do 30 dnů ode dne přepravní kontroly. K úhradě dluhu byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 5. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 o. z., kdy žalobkyně jako dopravce se zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení a žalovaný jako cestující se zavázal zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1, 2, a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, nebo též tehdy, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. 6. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za 2 úkony právní služby 2 x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a odměna za jeden úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b vyhlášky č.177/1996 Sb., když jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou, neboť návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.