77 C 194/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 286 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 13. 11. 2018, když nezaplatil cenu za elektřinu dodanou do odběrného místa [adresa], v období od 15. 11. 2018 do 11. 6. 2019 ve výši 1 767 Kč a v období od 12. 6. 2019 do 29. 8. 2019 ve výši 519 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z původní věřitelky [právnická osoba], [IČO], převedena na žalobkyni. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], se dne 13. 11. 2018 dohodla s žalovaným na podmínkách dodávek elektřiny do bytu žalovaného na adrese [adresa], a žalovaný na to elektřinu odebírala mj. v období od 15. 11. 2018 do 11. 6. 2019. Podle vyúčtování č. 1918405566 měl za takto odebranou elektřinu zaplatit částku 1 767 Kč do 1. 7. 2019. Žalovaný dále odebíral elektřinu v předmětném odběrném místě v období od 12. 6. 2019 do 29. 8. 2019. Podle vyúčtování č. 1928392968 měl za takto odebranou elektřinu zaplatit částku 519 Kč do 25. 9. 2019 [právnická osoba], se dne 13. 10. 2017 písemně dohodla na převodu pohledávky za žalovaným na žalobkyni, pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni ke dni 26. 4. 2021. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba], a žalovaný uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když neuhradil řádně vyfakturovanou cenu za dodanou a odebranou elektřinu v celkové výši 2 286 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když částku 1 767 Kč a částku 519 Kč včas neuhradil. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena podle § 1879 a násl. o. z. má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu, dle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení žalobkyní požadovaných úroků z prodlení z částek 1 767 Kč a 519 Kč v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši činící 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 286 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.