77 C 243/2021-35 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s tím, že žalovaný nezaplatil pojistné ve výši 3 696 Kč dlužné za období od 19. 2. 2020 do 9. 6. 2020 vyplývající z pojistné smlouvy č. 4387024262. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 18. 2. 2020 v rámci pojistné smlouvy č. 4387024262 dohodla s žalovaným jako fyzickou osobou podnikající na podmínkách poskytování pojištění odpovědnosti podnikatelů s počátkem pojištění od 19. 2. 2020. Žalovaný měl platit na pojistném 3 696 Kč ročně s čtvrtletní splatností. Smluvní strany si smlouvou sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí nejen pojistnou smlouvou, nýbrž také všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P -01/2020 (dále též„ VPP“). Dle čl. 4 bodu 4 písm. b) VPP pojišťovně náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno v případě zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Pojištění bylo žalovanému poskytováno mj. v období od 19. 2. 2020 do 8. 6. 2020, kdy zaniklo pro neplacení pojistného, za něž činí dluh na ročním pojistném 3 696 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když nezaplatil pojistné a pojistná smlouva podle § 2804 o.z. zanikla marným uplynutím lhůty stanovené v upomínce. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného ročního pojistného, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 3 696 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Jelikož se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, má žalobkyně též podle § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 696 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby včetně jejího doplnění ze dne 13. 12. 2021) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.