77 C 302/2021-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy o dodávce pitné vody č. 10009724 byla žalobkyní dodávána pitná voda žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně za období od 3. 10. 2020 do 31. 8. 2021 vyúčtovala žalované množství spotřeby vody ve výši 222 m³ a dne 2. 9. 2021 vystavila daňový doklad č. 3112161259 na částku 11 756 Kč, po odečtení uhrazených záloh, se splatností dne 19. 9. 2021. Žalovaná v několika platbách na fakturu zaplatila celkovou částku 1 680 Kč a k úhradě jí zbylo 4 506 Kč, dodávku vody nijak nereklamovala. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastnice souhlasily. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 18. 6. 2003 smlouvu o dodávce pitné vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod, včetně vod srážkových a ostatních veřejnou kanalizací č. 10009724. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat pitnou vodu do odběrného místa [adresa žalované] s tím, že se žalovaná zavázala platit cenu žalobkyní poskytovaných služeb prostřednictvím zálohových plateb ve výši 260 Kč měsíčně. Cena vodného byla stanovena v čl. III smlouvy odkazem na cenový výměr žalobkyně, přičemž pro rok 2020 činila bez DPH 46,15 Kč/m3 vodného, pro rok 2021 činila bez DPH 48,88 Kč/m3 vodného. Vodné bylo žalované na základě odečtu vodoměru vyfakturováno fakturou č. 3112161259 za období od posledního odečtu měřidla (3. 10. 2020 - 31. 8. 2021) za 222 m3 vodného ve výši 6 186 Kč po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 5 570 Kč s datem splatnosti dne 19. 9. 2021. Žalovaná uhradila ve třech platbách po 560 Kč (dne 21. 9. 2021, 21. 10. 2021 a 22. 11. 2021) celkovou částku 1 680 Kč. Dlužnou částku 4 506 Kč žalovaná neuhradila. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně uzavřela s žalovanou podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen„ z. v. k.“) kupní smlouvu na dodávku a odvádění odpadních vod, kterou se prodávající (žalobkyně) zavazuje, že kupujícímu (žalovaná) odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalobkyně z této smlouvy řádně plnila, za což jí proti žalované vzniklo právo na úplatu za dodávku vody (vodného) v rozhodném období (§ 8 odst. 13 a 14 ve vztahu k § 20 z. v. k.). Tato úplata byla řádně vyúčtována, avšak žalovaná (vyjma předem uhrazených záloh a částečných úhrad faktury po splatnosti) nezaplatila ničeho a dnem následujícím po dni splatnosti se proto ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 4 506 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů nezastoupené žalobkyně, které podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží 100 Kč za každý ze dvou účelně učiněných úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby).