77 C 320/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 534,99 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 29. 8. 2018, když nezaplatila cenu za elektřinu dodanou do odběrného místa [adresa žalované], v období od 23. 2. 2019 do 21. 2. 2020 ve výši 3 331,18 Kč a v období od 22. 2. 2020 do 27. 8. 2020 ve výši 4 203,81 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z původní věřitelky [právnická osoba], [IČO], převedena na žalobkyni. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], se dne 29. 8. 2018 dohodla s žalovanou na podmínkách dodávek elektřiny do bytu žalované na adrese [adresa žalované], a žalovaná na to elektřinu odebírala mj. v období od 23. 2. 2019 do 21. 2. 2020. Podle vyúčtování č. 2006453247 měla za takto odebranou elektřinu zaplatit po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 4 620 Kč částku 3 331,18 Kč do 9. 3. 2020. Žalovaná dále odebírala elektřinu v předmětném odběrném místě v období od 22. 2. 2020 do 27. 8. 2020. Podle vyúčtování č. 2028561138 měla za takto odebranou elektřinu zaplatit částku 4 203,81 Kč do 22. 9. 2020 [právnická osoba], se dne 13. 10. 2017 písemně dohodla na převodu pohledávky za žalovanou na žalobkyni, pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni ke dni 27. 5. 2022. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba], a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když neuhradila řádně vyfakturovanou cenu za dodanou a odebranou elektřinu v celkové výši 7 534,99 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když částku 3 331,18 Kč a částku 4 203,81 Kč včas neuhradila. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovanou postoupena podle § 1879 a násl. o. z. má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu, dle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení žalobkyní požadovaných úroků z prodlení z částek 3 331,18 Kč a 4 203,81 Kč v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši činící 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7 534,99 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.