8 C 129/2021-69 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 77 157,57 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru reg. č. 008601266R uzavřené, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, mezi účastníky dne 13. 5. 2016, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 120 000 Kč. Uplatněný nárok sestává z žalovaným neuhrazené části jistiny (75 457,02 Kč), z poplatků (1700,55 Kč), z úroků a úroků z prodlení. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 11. 10. 2021 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu nenavyšování nákladů řízení. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. Žalovaný dne 13. 5. 2016 požádal žalobkyni o poskytnutí bezúčelového úvěru v částce 120 000 Kč (zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru reg. č. 008601266R). Žalobkyně se zabývala úvěruschopností žalovaného (zjištěno z dat o žádosti č. 8601266z informace o Credit Bureau k žalovanému, z historických výpisů z účtu žalovaného). Dne 13. 5. 2016 žalobkyně poskytla žalovanému předsmluvní informace k [název] spotřebitelskému úvěru, z nichž plynou též poplatky a náklady, jež měl žalovaný za naplnění příslušných podmínek platit. Téhož dne se účastníci dohodli na smluvních podmínkách, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do limitu 120 000 Kč při úroků 9,5 % ročně, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po 1 964 Kč a zavázal se platit též poplatky ve smlouvě vyjmenované (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. 008601266R). Žalovaný úvěr čerpal prostřednictvím bankovního účtu dne 13. 5. 2016 (zjištěno z výpisu z účtu č. [bankovní účet] z 13. 5. 2016). Dne 15. 12. 2019 žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s hrazením splátek, na což byl žalovaný upozorňován (dle výzvy z 2. 9. 2019, opakované výzvy z 23. 9. 2019, poslední výzvy z 24. 10. 2019), což žalovanému sdělila oznámením o zesplatnění úvěru ze 17. 12. 2019, v němž jej vyzvala k úhradě celkového dluhu ve výši 80 322,30 Kč do 24. 12. 2019 O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovanému byl žalobkyní, po posouzení jeho úvěruschopnosti, poskytnut na základě jejich dohody úvěr, přičemž žalovaný po částečném splnění dluhu, přestal na dluh plnit, byl opakovaně vyzýván ke splnění žalobkyní, avšak přesto na dluh neplnil, pročež žalobkyně všechny pohledávky z úvěrové smlouvy zesplatnila. Ke dni zesplatnění dosahovala úroková sazba výše 9,5 % ročně a celkový dluh částky 80 322,30 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli, po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný neplnil sjednané povinnosti, když poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, pročež je povinen dlužné peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a sjednanými poplatky. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti včas, ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení dlužné jistiny (75 457,02 Kč), sjednaných dlužných poplatků (1 700,55 Kč) a práva na zaplacení smluvních úroků, též podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyní uplatněné nároky na zaplacení úroků a úroků z prodlení byly vždy v části kapitalizovány. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 494,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 087 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 77 157,57 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzvy, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 13 560 Kč ve výši 2 847,60 Kč.