8 C 80/2022-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení jistiny ve výši 37 819,46 Kč a příslušenství spočívajícího v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 3 100,69 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 1 973 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 21 674,71 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z částky 21 674,71 Kč ve výši 29 % p. a. od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytla předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Schopnost žalovaného splácet byla ověřena na základě údajů, které uvedl v tzv. zákaznické kartě, a to oproti dokladům předloženým žalovaným. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a částku ve výši 19 017 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 3 935 Kč, odpovídající úroku ve výši 29 % p. a., a z odměny za zpracování a doručení ve výši 8 596 Kč, jakož i poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč Částku 41 017 Kč měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Žalovaný dosud uhradil toliko 700 Kč. Od [datum], kdy měla být zápůjčka splacena, se dlužná částka úročí úrokem ve výši 29 % p. a., jakož i zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 2. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dne [datum] podepsal listinu označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo]“, v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout mu zápůjčku ve výši 22 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti a že za ni uhradí celkem 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. [příjmení] navíc ve výši 19 017 Kč sestává z kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 3 935 Kč, odpovídající úroku ve výši 29 % p. a., a z odměny za zpracování a doručení ve výši 8 596 Kč, jakož i poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. V listině„ zákaznická karta“ ze dne [datum] žalovaný uvedl, že jako posunovač v [právnická osoba] vydělá měsíčně [částka] čistého a jako další čistý příjem domácnosti [částka], celkem [částka]. Jako odhadované měsíční výdaje uvedl [částka] s tím, že je svobodný, žije s rodiči a má vyživovací povinnost k jedné osobě. Příjem měl být ověřen z pracovní smlouvy a 2 bankovních výpisů za měsíce květen a červen 2019. Z listiny označené„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaný uhradil na splátkách částku ve výši 700 Kč. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu, kdy tato lhůta započala běžet od [datum], jak vyplývá z podacího lístku. Vyzván k úhradě byl také předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum]. 3. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] za prokázané, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávku za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byla žalovaný s tímto seznámen. <i>4. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. [právnická osoba] v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 37 819,46 Kč s příslušenstvím proti žalovanému. 13. Smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Soud se v prvé řadě zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný zákon o spotřebitelském úvěru a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně si údaje poskytnuté žalovaným ověřila z dostatečného množství relevantních dokladů, aby je mohla pokládat za důvěryhodné. Pokud pak dospěla k závěru, že je žalovaný danou zápůjčku schopen splácet, nelze tomuto nic vytknout a toto posouzení lze označit za dostatečné, zejména pokud žalovaný vydělal měsíčně [částka] a jeho náklady byly minimální, když dosud žil u svých rodičů. Měsíční splátku ve výši 2 736 Kč tak s ohledem na všechny tvrzené a ověřené skutečnosti mohl reálně splácet. Smlouvu proto soud posoudil jako platnou. 14. Na základě platné smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 41 017 Kč, která představovala celkovou dlužnou částku (takto je ve smlouvě výslovně označena). Žalovaný však uhradil toliko 700 Kč, soud proto tuto částku odečetl a dospěl k výši dlužné částky 40 317 Kč, přičemž žalobkyně v žalobě požadovala částku nižší, a to ve výši 37 819,46 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému jí tuto částku zaplatit, a to spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 100,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 674,71 Kč (dlužná jistina) od [datum] do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s § 2 nařízení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Do prodlení s