29 C 101/2023-56 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 41 676,36 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalované poskytla na základě smlouvy ze dne [datum] a posouzení úvěruschopnosti spotřebitelský úvěr na sjednaný úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč, který byla žalovaná povinna splácet min. 4 % dlužné částky měsíčně. Žalovaná celkem průběžně načerpala 42 3259 Kč, uhradila 2 568 Kč. Žalovaná se zavázala sjednaný úvěr splácet řádně a včas, tuto povinnost však žalovaná porušila a žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Žalobkyně tedy po žalované požaduje částku ve výši 41 676,36 Kč (39 998,36 Kč na jistině, 78 Kč poplatky, 600 Kč náklady vymáhání, 1 000 Kč smluvní pokuta) s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 549,48 Kč, dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 998,36 Kč od [datum] do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 343,75 Kč od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 676,36 od [datum] do zaplacení ve výši 15 %. Žalovaná ničeho neuhradila. 2. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, úvěrových podmínek, upomínky a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (žalobkyně dostatečně posoudila též úvěru schopnost žalované), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr na úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala hradit úvěr v měsíčních splátkách, žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou splátku neuhradila (dluh byl ke dni [datum] zesplatněn, splátky za [období] [anonymizováno] [číslo] nebyly uhrazeny vůbec), čímž se ocitla v prodlení. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 42 359 Kč (36 000 Kč dne [datum] na účet a další čerpání formou úhrady prodejci či na účet) a celkem na úvěr hradila částkou ve výši 2 568 Kč. Žalované tedy vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 41 676,36 Kč (jistina 39 998,36 Kč, poplatky 78 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč) s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 549,48 Kč (od [datum] do [datum]), dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 998,36 Kč od [datum] do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 343,75 Kč od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 676,36 od [datum] do zaplacení ve výši 15 %. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. 5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. 6. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru, pokud jde o příslušenství pohledávky, § 513 obč. zák. ve spojení s ust. § 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 7. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 846 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 668 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 676,36 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 13. Za další písemné podání žalobkyně ze dne [datum], obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 14. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.