29 C 224/2023-55 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 34 650,37 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba]) uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě půjčila a poskytla žalobkyně, resp. její předchůdce, žalované částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala předmětnou částku spolu s příslušenstvím (tj. včetně poplatku a kapitalizovaného úroku ve výši celkem 17 184 Kč) vrátit do [datum], dle sjednaného dodatku, což neučinila. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobkyně se tak po žalované domáhala dlužné jistiny včetně poplatku se zákonným úrokem z prodlení. Smluvní úrok činil 15 % ročně. Žalobkyně se pak původně po žalované domáhala zaplacení: částky 18 661,83 Kč (dlužná jistina) se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 661,83 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 636,55 Kč (zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum] do [datum]), dále částky výši 16 458,72 Kč (nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 671,56 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 9 088,40 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 723,61 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3 338,60 Kč a zbývající smluvní úrok ve výši 636,55 Kč od [datum] do [datum]) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč (odchozí hovor 72 Kč, návštěva 217 Kč) a dále částky 1 548,93 Kč jako smluvní pokuty (z jistiny od [datum] do [datum]). 2. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala žalobu co do částky výši 18 007,65 Kč zpět (představující poplatky za úvěr, vyhodnocení a inkasní poplatek a úrok ve výši celkem 16 458,72 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 548,93 Kč), aniž by tato částka byla žalovanou zaplacena, tj. nikoliv pro chování žalované. Soud tedy v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok II. tohoto rozsudku). 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že mezi žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem) a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku spolu s příslušenstvím, tj. částku 37 184 Kč do dne [datum]. Žalobkyně žalované poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč poskytla na její uvedený bankovní účet. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila, čímž se ocitla v prodlení. Žalobkyně tedy po žalované požaduje (po částečném zpětvzetí) jistinu ve výši 18 661,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 636,55 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení počítaný z jistiny od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tedy od [datum] do [datum]), dále požaduje částku ve výši 289 Kč (náklady mimosoudního vymáhání ve výši poplatku 1 x 217 Kč za osobní návštěvu, 1x 72 Kč odchozí telefonický hovor). Žalovaná dosud ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila. Tato částka byla žalobkyní vůči žalované uplatněna předžalobní výzvou ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Soud při dokazování vycházel zejména ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek úvěru, výpisu z účtu, smlouvy o postoupení pohledávek, upomínek, a dalších listinných důkazů. 5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaná žalobkyni z úvěrové smlouvy dluží jistinu ve výši 18 661,83 Kč. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době tj. [datum]. 6. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalované vznikl dle výše uvedeného. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku ve výši 18 950,83 Kč včetně příslušenství (po zohlednění část. zpětvzetí). 7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 334,40 Kč, přičemž tato částka představuje 9,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 387 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 650,37 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 11. Za další písemné podání žalobkyně, obsahující doplnění žaloby (včetně částečného zpětvzetí) na výzvy soudu, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.