29 C 318/2022-650 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žaloba a vyjádření k žalobě: 2. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že po žalované požaduje doplatek kupní ceny za plynárenské zařízení dle kupní smlouvy [číslo] [bankovní účet] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalované [právnická osoba] (jako kupující) a žalobkyní (resp. obcí [obec] jako mimo jiné prodávající). 3. Ze žaloby zejména plyne, že žalobkyně uzavřela dne [datum] jako prodávající se [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. jak o kupující kupní smlouvu č. [číslo], jejímž předmětem byl prodej plynárenského zařízení. [právnická osoba] se pak dle žaloby sloučila se společností [právnická osoba] a dále se [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] s tím, že na nástupnickou [právnická osoba] [anonymizováno] přešlo jmění těchto zanikajících společností, tj. [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], nástupnická společnosti [právnická osoba] tak vstoupila do právního postavení těchto zanikajících společností. dále že žaloby plyne, že kupní ceny byla stanovena dvousložkově. První část kupní ceny ve výši [částka] měla být žalobkyni uhrazena do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy, a to se také stalo. Druhá část kupní ceny ve výši [částka] pak měla být žalobkyni uhrazena po doručení zápisu věcných břemen do katastru nemovitostí, tedy břemen, které se souvisí s převáděným plynárenským zařízením. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že žalobkyně postupně uzavírala smlouvy na věcná břemena a v roce [rok] požádala o částečné plnění smlouvy, když již uzavřela 60 % smluv dle výměry věcných břemen, resp. 44 % dotčených parcel. Žalobkyně uvedla, že ve smlouvě se sice hovoří o plnění v souvislosti s uzavřením všech smluv na věcná břemena, dle žalobkyně však tato formulace není vhodná, částečné plnění nevylučuje, podmínka pro úhradu doplatku kupní ceny byla částečně splněna, žalobkyně má tak nárok na doplatek části druhého doplatku kupní ceny, když jiný výklad by byl nesprávný a v rozporu s dobrými mravy, když by znemožnil realizaci doplatku kupní ceny, při neuzavření, byť minima smluv, na věcná břemena. S ohledem na to požaduje žalobkyně požadavek na částečný doplatek kupní ceny ve výši [částka] za oprávněný, s tím, že aktuálně žalovaná nabídla k úhradě [částka] s tím, že by se žalobkyně vzdala zbytku nároku, to však žalobkyně neakceptovala a žádá poměrnou část za již zavkladovaná věcná břemena. Dohoda o narovnání tak nebyla uzavřena dle žalobkyně byla splněna podmínka dle smlouvy, tedy uzavření smluv na věcná břemena k části prodávaného zařízení, a tedy má nárok na část doplatku kupní ceny. Obec navíc vynaložila značné náklady na splnění smluvní podmínky, je si vědoma obsahu kupní smlouvy s tím, že když je splněna podmínka k části dle smlouvy není důvod jí doplatek zadržovat. Dle žaloby pak celková délka plynárenského zařízení činí 29 790 metrů, uzavřené smlouvy se týkají délky 19 700 metrů, tj. 66,13 %. Parcel dotčených plynárenským zařízením je celkem 665, z toho uzavřených smluv na věcná břemena je 293, tj. 44,06 %. Dle žalobkyně je podstatný počet faktických věcných břemen, počet vlastníků a dle žalobkyně by se část doplatku kupní ceny měla řídit počtem smluv o věcném břemeni, když každá smlouva ošetřuje jednu nemovitost bez ohledu na to, zda je nemovitost ošetřena v jedné smlouvy nebo je v jedné smlouvě více nemovitostí společně. dle žaloby má tak žalobkyně nárok na 44,06 % druhého doplatku, tj. z částky [částka] činí taková částka pro již ošetřené parcely doplatek [částka], s tím, že vychází z principu kupní smlouvy, kdy část doplatku kupní ceny by se měla řídit počtem smluv o věcném břemeni, když také v kupní smlouvě se hovoří o vkladech práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitostem. Dle žaloby nelze chápat jako podmínku plnění celého doplatku kupní ceny poslední smlouvu o věcném břemeni, o ohledem na výše uvedené požaduje žalobou zaplacení právě částku [částka]. 4. Podáním na č.l. 33 – 34 žalobkyně požádala o částečné osvobození od soudních poplatků a posečkání s jeho úhradou, k této žádosti pak byly připojeny přehledy rozpočtu žalobkyně na rok [rok] včetně jeho příloh na č.l. 34 p.v. – 37. Z tohoto rozpočtu plynou výše příjmů a výdajů žalobkyně na rok [rok] včetně detailu finančních položek žalobkyně. 5. Podáním na č.l. 43 – 44 žalobkyně doplnila svou žádost o částečné osvobození od soudních poplatků a posečkání s jeho úhradou, k této žádosti pak doplnila vyplněný formulář prohlášení právnické osoby ke svým majetkovým poměrům na č.l. 45 – 46, daňová přiznání žalobkyně na č.l. 47 – 64 včetně příloh obsahující podrobné rozvahy na č.l. 65 – 106. 6. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud rozhodl tak, že žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal, a to ani částečně s tím, že žalobkyni prodloužil lhůtu pro úhradu soudního poplatku. Z odůvodnění zejména plyne, že poměry žalobkyně neodůvodňují osvobození žalobkyně od soudních poplatků, a to ani z části, dále také soud uvedl, že aktuálně žalobu shledává jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (odst. 10 odůvodnění tohoto usnesení). 7. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním na č. l. 195, ve kterém pouze uvedla, že došlo k převzetí právního zastoupení žalované a požádala o prodloužení lhůty, které soud přípisem na č. l. 199 vyhověl. Žalovaná se vyjádřila ve věci podáním na č. l. 201-205, ve kterém zejména uvedla, že žalovaná nerozporuje, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřela [datum] kupní smlouvu dle žaloby, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického právo k plynárenskému zařízení, které bylo původně ve spoluvlastnictví žalobkyně a další obce v rámci stavby plynofikace těchto dvou obcí. Žalovaná uhradila první splátku kupní ceny ve výši [částka]. Druhá splátka kupní ceny ve výši [částka] byla splatná do 30 dnů poté, co žalobkyně doručí žalované prohlášení doložené výpisy z katastru nemovitostí, že došlo k vkladu práv odpovídajících věcnému břemeni ke všem pozemkům dotčeným plynárenským zařízením, jak je uvedeno v článku II. odst. 2 písm. a věta druhá kupní smlouvy. Žalovaná tedy namítla, že povinnost má podmínky, tj. 1/ vyhotovení geometrických plánu pro věcná břemena, 2/ vyhotovení a uzavření smluv o zřízení věcných břemen a vklad věcných břemen na základě těchto smluv do katastru nemovitostí, 3/ finanční vypořádání vůči vlastníkům pozemku, 4/ doručení prohlášení doložené výpisy z katastru nemovitostí dle kupní smlouvy. Dle článku IV odst. 2 kupní smlouvy se prodávající zavázal ke všem dotčeným pozemkům zajistit vyhotovení geometrických plánů pro vyznačení věcných břemen, vyhotovit a uzavřít smlouvy o zřízení věcných břemen dále vklad věcný ch břemen do katastru nemovitostí a finanční vypořádaní vlastníků pozemku dotčených plynárenským zařízení, a to ve lhůtě v tomto článku uvedené (36 měsíců od doručení kolaudačního souhlasu nebo uplynutím lhůty pro zákaz užívání stavby stavebním úřadem). Dále v článku IV. odst. 3 smlouvy byla sjednána povinnost žalobkyně zaplatit žalované veškeré případně vzniklé náklady s dodatečným nedobrovolným zřizováním věcných břemen. Dále žalovaná namítla, že tvrzení žalobkyně jsou nedostatečná a nesprávná a není prokázáno, jakých konkrétních pozemků se povinnost zřízení věcných břemen týká, resp. k jakým pozemkům byla povinnost splněna, tedy jaký objem ze své celkové povinnost splnila a k jakým pozemkům. K těmto tvrzením ani žalobkyně nepředložila důkazy, žalobkyně ji nepředložila ani jednu smlouvu o věcném břemeni. Podmínky dle článku II. odst. 2 písm. a věta druhá kupní smlouvy nejsou splněny, navrhla zamítnutí žaloby, dále namítla že tvrzení žalobkyně jsou zmatečná a rozporuplná i ohledně výpočtu části druhé části kupní ceny, která nemá oporu ani v kupní smlouvě ani v právním předpisech, výpočet je zmatečný. Kupní smlouva neobsahuje žádnou metodiku výpočtu druhé splátky kupní ceny, v případě, kdy žalovaná nesplní svou povinnost z kupní smlouvy v plném rozsahu. Navíc jedna nemovitost může být ve spoluvlastnictví více vlastníků, jedna osoba může být vlastníkem také vícero nemovitostí. Žalovaná uvedla, že se žalobkyní probíhala předsoudní jednání a i když nárok žalobkyně neuznává, jednala o možnostech narovnání, kdy žalovaná částku nákladů na jednu smlouvu dle žalobkyně ve výši [částka] žalobkyně nevynásobila počtem uzavřených smluv ale počtem pozemků, tj. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] = [částka], takový postup ale nemá oporu ani v kupní smlouvě ani v právních předpisech, ani není správný, žalovaná proto uváděla, že částka k narovnání by měla vycházet z počtu smluv, nikoliv z počtu pozemků, když smlouva může zahrnovat více pozemků stejného vlastníka či spoluvlastníků. žalovaná pak nabídla žalobkyni částku za dosud vynaložené náklady ve výši 1.100.000 Kč, kterou žalobkyně dle žalované během deseti minut odmítla. Dle žalované není sporu, že žalobkyně uplatňuje pohledávku spočívající v p