33 C 342/2022-59 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 050 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 27 000 Kč, tvořenou jistinou 15 000 Kč a souhrnným poplatkem 12 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 1 950 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 15 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje přiznání dlužných úhrad za služby ve výši 10 050 Kč, úroků ve výši 3 020,06 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 014,06 Kč, úroků ve výši 24,57 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne [datum] zápůjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] – seznamu pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 5. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 6. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 30 410,60 Kč do [datum] (z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 7. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v této listině uvedla celkový měsíční příjem ve výši 13 655 Kč a měsíční výdaje v souhrnné výši 7 750 Kč. 8. Z pokynu k dočasnému přidělení zaměstnanci agentury práce k jinému zaměstnavateli ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla svým zaměstnavatelem (agenturou práce) od [datum] dočasně přidělena k jinému zaměstnavateli (společnosti [právnická osoba]) se mzdou 150 Kč za hodinu. 9. Z výplatní pásky za měsíc listopad 2019 soud zjistil, že z příjmu žalované v měsíci listopadu 2019 byly provedeny exekuční srážky pro přednostní pohledávku. 10. Z výplatních pásek na č. l. 25, 26 spisu soud zjistil, že průměrná čistá mzda žalované dosáhla za měsíce říjen až prosinec 2019 výše 13 655 Kč měsíčně. 11. Z dohody o nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že sjednané nájemné činí včetně záloh na služby spojené s nájmem bytu částku 5 500 Kč a žalovaná není stranou této nájemní smlouvy. 12. Z výpisu z běžného účtu třetí osoby za období za leden 2020 soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu třetí osoby činil 20,16 Kč, na účet byla dvakrát připsána částka 13 190 Kč a zaplacena částka 433 Kč na splátce jiného úvěru a částka 5 500 Kč na nájemném. 13. Ze statistiky rodinných účtu v roce 2019 soud zjistil průměrné měsíčních náklady domácností v roce 2019 po odečtení zbytných výdajů na alkohol, dovolenou, kulturu, restaurace a ubytování ve výši cca 12 600 Kč { (187 894 – 6 553 - 18 586 - 11 558) /12}. 14. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 15. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne [datum] zápůjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaná splátky řádně nehradila, když uhradila pouze částku 1 950 Kč. Žalovaná byla vyzván k úhradě částky 30 410,60 Kč do [datum]. Žalovaná v kartě zakazníka uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Žalovaná byla svým zaměstnavatelem (agenturou práce) od [datum] dočasně přidělena k jinému zaměstnavateli (společnosti [právnická osoba]) se mzdou [částka] za hodinu. Z příjmu žalované v měsíci [měsíc] [rok] byly provedeny exekuční srážky pro přednostní pohledávku. Průměrná čistá mzda žalované dosáhla za měsíce [měsíc] až [měsíc] [rok] výše [částka] měsíčně. Sjednané nájemné činí včetně záloh na služby spojené s nájmem bytu částku [částka] a žalovaná není stranou této nájemní smlouvy. Konečný zůstatek na účtu třetí osoby činil 20,16 Kč, na účet byla dvakrát připsána částka 13 190 Kč a zaplacena částka 433 Kč na splátce jiného úvěru a částka 5 500 Kč na nájemném. Průměrné měsíční náklady domácností v roce 2019 po odečtení zbytných výdajů na alkohol, dovolenou, kulturu, restaurace a ubytování dle statistiky rodinných účtu v roce 2019 dosáhly výše 12 600 Kč. 16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“). 17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 25. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Účet třetí osoby před poskytnutím úvěru byl téměř na nu