33 C 51/2023-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí 21 052,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a plynu v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného] žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši 240 Kč za zaslanou upomínku na neuhrazenou fakturu za elektřinu. Žalovaný do podání žaloby zaplatil pouze částku 1 802,80 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa žalovaného] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 6 121,90 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 126,43 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 6. Z všeobecných podmínek dodávky elektřiny účinných od [datum] soud zjistil, že za zaslání upomínky byl stanoven poplatek ve výši 240 Kč. 7. Upomínka ze dne [datum] dokládá, že žalovaný byl upozorněn, že je vůči jeho osobě evidována pohledávka a byl upomínán, aby dlužnou částku uhradil. Žalobkyně vyúčtovala za zaslanou upomínku smluvní pokutu ve výši 240 Kč. 8. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr zemního plynu v odběrném místě [adresa žalovaného] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 9. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 15 367,05 Kč za dodávky plynu v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 1 802,80 Kč. 10. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 496,58 Kč do [datum]. 11. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 12. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 13. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. 14. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. 15. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 16. Podle § 2048 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2021 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Podle § 1753 o. z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. 18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 a § 70 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. 19. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit splatné závazky byla v ceníku a obchodních podmínkách stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2021 (ve v obchodních podmínkách označeno jako poplatek za upomínku). Tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného hradit dodávky energií a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Sankční povaha tohoto ujednání plyne již ze skutečnosti, že dle obchodních podmínek má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat vedle těchto plateb též náhradu škody. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným, neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně (§ 1753 o. z.). 20. Soud zaregistroval i odlišný názor ohledně povahy poplatku za upomínku, dle kterého ve vztahu k poplatkům za upomínky není na místě aplikace závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, jež se týkají smluvních pokut (např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 11. 2017, č. j. 17 Co 343/2017-168). Soud se s tímto názorem neztotožňuje, neboť se dle jeho názoru jedná o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy o smluvní pokutu (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). I kdyby však soud přistoupil na argumentaci odvolacího soudu ohledně povahy tohoto plnění jako úplaty, na platnost tohoto ustanovení by to nemělo žádný vliv, neboť Nejvyšší soud s takovýmito ujednáními ve své rozhodovací praxi nakládá stejně jako se smluvní pokutou.„ Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech