34 C 161/2023-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 079 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel [anonymizována tři slova] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému dne [datum] převodem na jeho bankovní účet částku 8 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne [datum]. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 960,64 Kč a úrokem ve výši 118,36 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byla soudem vyzván. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Z předsmluvních informací a ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [anonymizována tři slova] a žalovaným. Smlouvou se původní věřitel zavázal žalovanému na jeho požádání poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit do 15 dnů ode dne odeslání finančních prostředků spolu s úrokem ve výši 118,36 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 960,64 Kč. Celková částka ke splacení činila 10 079 Kč (čl. II bod 2 písm.a). 5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistilo, že dne [datum] z bankovního účtu původního věřitele odešla platba 8 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 6. Mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. 7. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Odeslání písemnosti doloženo podacím archem. 8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu v dodatečné lhůtě 3 dnů s upozorněním, že jinak se bude splnění svého nároku domáhat soudní cestou. 9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel [anonymizována tři slova] na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 118,36 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 960,64 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný ničeho nevrátil. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 15. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k právnímu závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Z této smlouvy byl původní věřitel povinen přenechat žalovanému peněžní prostředky do určité částky, čemuž odpovídala povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to včetně úroků v ujednané výši, a poplatkem za poskytnutí úvěru, sjednaným způsobem. Původní věřitel své povinnosti splnil, když žalovanému na jeho účet poskytl částku 8 000 Kč, avšak povinnost splatit peněžní prostředky byla žalovaným porušena, když žalovaný částku spolu s úrokem 118,36 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 960,64 Kč nevrátil. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 10 079 Kč. 17. Tím, že žalovaný nevrátil peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitl se ode dne následující po splatnosti zápůjčky v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 1970 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 079 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 300 Kč ve výši 252 Kč. 20. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1a 3a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč (např. shodně jako ve věci vedené nadepsaným soudem pod sp. zn. [spisová značka]). 21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle ust. §160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 22. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně