34 C 218/2023-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedla, že mezi původním věřitelem [právnická osoba], IČO: [číslo] a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, kterou není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poukázal žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] částku 20 000 Kč. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a tudíž žalobkyně má právo na vrácení toho co plnila. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného k vrácení peněz. Výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného desátý den po jejím odeslání a tento den je dnem splatnosti. Následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení ([datum]). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci soud nařídil ústní jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] byla odeslána dne [datum] platba 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, soud nezjistil žádné významné skutečnosti, neboť listina není podepsána žádnou z označených smluvních stran. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena uvedená smlouva, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 8. Na základě žalobkyní předložených listin soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel [anonymizováno], [právnická osoba], [IČO] převedl na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku 20 000 Kč. Mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, dále jen o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že žalovaný získal majetkový prospěch plněním žalobkyně bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je „o. z.“), čímž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je povinen vydat to, co dostal (§ 2991 odst. 1 o.z.). Převzala-li žalovaný částku 20 000 Kč bez právního důvodu, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku, která mu byla poskytnuta (20 000 Kč). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl.o.z. 14. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobkyně plnila bez právního důvodu, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 20 000 Kč od [datum]. S ohledem na shora uvedené soud zákonné úroky z prodlení z této částky za období od [datum] do [datum] nepřiznal. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.