34 C 261/2023-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] s žalovaným uzavřel dne [datum] Smlouvou o půjčce [číslo] na základě které Banka poskytla žalovanému půjčku 80 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek po 1 507 Kč, z čehož částka 1 387 Kč představovala anuitní splátku půjčky a částka 120 Kč platbu pojistného. Splatnost splátek byla stanovena k 14. dni následujícího měsíce. Sjednaná úroková sazba činila 9,7 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný splatit byla 108 157,24 Kč a částka 9 360 Kč na pojistném. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil podmínky ujednání o poskytnutí půjčky původní věřitel celý úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž by žalovaný informován dopisem. Žalobkyně dále požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč (sestávající se z odchozího dopisu 39 Kč, 3x osobní návštěvy po 217 Kč 1 návštěva). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkové stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba] dne [datum] uzavřel s žalovaným Rámcovou smlouvu, na základě, které se Banka zavázala žalovanému poskytovat bankovní služby (Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb). Téhož dne Banka žalovanému potvrdila zřízení běžného účtu č. [bankovní účet]. Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] na základě, které se Banka zavázala poskytnout žalovanému částku 80 000 Kč a žalovaný se zavázal ji splácet ve splátkách ve výši 1 507 Kč, počínaje [datum]. Součástí splátky bylo i pojistné sjednané proti neschopnosti splátek v částce 120 Kč měsíčně (návrh na uzavření smlouvy a akceptace návrhu). Smluvní strany ujednaly úrok ve výši 9,7 % ročně. Banka poukázala dne [datum] na účet žalovaného částku 80 000 Kč (výpis z bankovního účtu). Z důvodu nesplácení žalovaným, Banka dluh zesplatnila ke dni [datum] a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě částky 66 570,74 Kč do deseti dnů od vyhotovení výzvy (dopis ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek), o čemž by žalovaný informován dopisem ze dne [datum] (dopis ze dne [datum]). Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu, a to výzvou ze dne [datum], [datum], [datum]. Výzvou právní zástupce žalobkyně ze dne [datum] adresované žalovanému byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 37 327,74 Kč, která představuje dlužnou jistinu. 5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva, která má znaky smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě této smlouvy byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovaný) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky (80 000 Kč), a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednané úroky 9,7 % p.a. (ust. § 2395 o. z.). Dále byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva dle ust. § 2758 odst. 1 o. z., na jejichž základě se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni pojistné (§ 2782 odst. 1 o. z.) v měsíčních splátkách ve výši 120 Kč spolu se splátkami úvěru. Žalovaný čerpal 80 000 Kč. Poněvadž žalovaný nedostál platebním povinnostem, jeho závazek z úvěrové smlouvy se stal okamžitě splatným. Uvedená povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.). Žalovaný se dostal do prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení až od [datum] tak, jak požadovala žalobkyně a dále účelně vynaložené náklady, které jsou ve smyslu ust. § 513 o.z. příslušenstvím. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 671 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 493 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 327 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 8. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.