36 C 61/2023-46 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 12. 12. 2022 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 28 051,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 12. 2021 spolu právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému revolvingový úvěr ve výši 28 051,04 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 8. 2022. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI; dále právní předchůdce vycházel z výpočtu mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji. V průběhu řízení žalobkyně uvedla, že před postoupení pohledávky bylo na dluh uhrazeno žalovaným celkem 11 387 Kč. Žalobkyně rovněž souhlasila se splátkami dluhu ve výši 2 000 Kč. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Žalovaný považoval za nesporné, že s žalobkyní smlouvu uzavřel. Dále se domníval, že smlouva je alespoň částečně neplatná z důvodu sjednání nepřiměřené zápůjční úrokové sazby a odkazoval se v tomto směru na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Žalovaný měl rovněž za to, že žaloba je neprojednatelná, a proto by měla být odmítnuta. Žalovaný rovněž uvedl, že úvěr byl uzavřen ve prospěch bývalé manželky, která tehdy sama podmínky pro poskytnutí úvěru nesplňovala. Pro případ vyhovění žalobě navrhl žalovaný, aby mu byla uložena povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku ve splátkách po 2 000 Kč, a to z důvodu jeho tíživé finanční situace. V průběhu řízení k výzvě soudu žalovaný doplnil, že splátky úvěru měly být hrazeny z účtu bývalé manželky, kdy mu tato měla tvrdit, že za měsíce říjen 2021 až duben 2022 splátky úvěru ve výši 2 820 Kč hradila, a to ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet]. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným soud zjistil, že tato byla dne 10. 12. 2021 uzavřena prostředky komunikace na dálku. [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 % z nesplaceného úvěru společně s i) úrokem z úvěru a ii) poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky připsány na bankovní účet. Výše úrokové sazby byla sjednána na 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně. 4. Z kopie [číslo obč. průkazu] soud zjistil, že tento obsahuje nacionále žalovaného. 5. Z potvrzení o platbě ze dne 10. 12. 2021 soud zjistil, že uvedeného dne byla z účtu právního předchůdce žalobkyně zaslána účet č. [bankovní účet] částka 20 000 Kč. 6. Z dokumentu označeného jako„ platební informace“ soud zjistil, že jím společnost [právnická osoba] vyčíslila žalovanému celkový dluh částkou 28 199,26 Kč, když zůstatek po poslední platbě byl 18 407,84 Kč, úroky za období čerpání byly ve výši 9 041,42 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů byla ve výši 750 Kč (3 x 250 Kč). Splatnost celé dlužné částky byla stanovena na 15. 8. 2022. 7. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] vede tato banka tři účty, přičemž pouze z jednoho odcházely platby na účet. č. [bankovní účet], a to dne 15. 3. 2022 a 15. 4. 2022, obě s [variabilní symbol], obě v částce 2 820 Kč se zprávou pro příjemce„ za [celé jméno žalovaného]“. 8. Z přílohy EPR označené jako„ [číslo]“ soud zjistil, že na žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 11 387 Kč, a to platbami z 10. 1. 2022, 8. 2. 2022, 16. 3. 2022 a 15. 4. 2022. 9. Z dokumentu označeného jako„ loan application info“ soud zjistil, že obsahuje souhrnné obecné údaje o žádosti o úvěr a nacionále žalovaného. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v přílohách této smlouvy. Z přílohy smlouvy soud zjistil, že je zde uvedena pohledávka za žalovaným. 11. Z předžalobní upomínky ze dne ze dne 22. 9. 2022, vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to do tří dnů. Výzva byla odeslána dne 22. 9. 2022. 12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2022 soud zjistil, že jím společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru na žalobkyni coby postupníka. 13. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to z úvěrového rámce ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 % z nesplaceného úvěru společně s i) úrokem z úvěru a ii) poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky připsány na bankovní účet. Výše úrokové sazby byla sjednána na 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně a včas (na svůj dluh uhradil toliko 11 387 Kč) a dostal se tak s placením splátek do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dluhu. 14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuj