37 C 257/2023-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 209 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v době od 30. 7. 2021 do 14. 9. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 2 209 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částek 7 482 Kč a 14 018 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v době od 6. 8. 2021 do 31. 10. 2021 a dále v době od 1. 11. 2021 do 12. 4. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 7 482 Kč a 14 018 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 4. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. Žalovaný byl v době od 30. 7. 2021 do 14. 9. 2021 dle informací z registru silničních vozidel, k nimž má žalobkyně ze zákona přístup, vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž k vozidlu nebylo po těchto 47 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně včas a řádně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku do 60 dnů a poučila jej o jeho právech a povinnostech a následcích nevyhovění (zjištěno z výpisu z registru silničních vozidel, z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 6. 1. 2022, z upomínky ze dne 13. 4. 2022 vč. dodejky a údajů [přepravce] o sledování zásilek, a z II. upomínky ze dne 13. 5. 2022). Žalovaný byl dále v době od 6. 8. 2021 do 12. 4. 2022 dle informací z registru silničních vozidel, k nimž má žalobkyně ze zákona přístup, vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmena r, [registrační značka], [VIN kód], s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, přičemž k vozidlu nebylo po těchto 250 dnů (87 dnů + 163 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; žalobkyně žalovaného vyzvala dvěma výzvami k úhradě dlužných příspěvků do 60 dnů a poučila jej o jeho právech a povinnostech a následcích nevyhovění (zjištěno z výpisů z registru silničních vozidel, z výzev k úhradě příspěvku ze dne 24. 1. 2022 a ze dne 30. 5. 2022, z upomínek ze dne 27. 4. 2022 a ze dne 31. 8. 2022 vč. dodejky a údajů [přepravce] o sledování zásilek, a z II. upomínky ze dne 27. 5. 2022). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidel [registrační značka] a [registrační značka] a neměl k nim v žalobě vymezených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala celkem třikrát k úhradě dlužných příspěvků (u druhého vozidla v navazujících obdobích od 6. 8. 2021 do 31. 10. 2021 a od 1. 11. 2021 do 12. 4. 2022) do garančního fondu, poučila jej o následcích nevyhovění. Žalovaný příspěvky v celkové výši 23 709 Kč (2 209 Kč, 7 482 Kč a 14 018 Kč) do garančního fondu neuhradil. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný porušil povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], vyplývající z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen za každý z 47 dnů, kdy nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 47 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. g) prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně žalovaného řádně a včas vyzvala k úhradě správně vyčísleného příspěvku. Žalovaný příspěvek nezaplatil a žalobkyně má proto právo na zaplacení 2 209 Kč za období od 30. 7. 2021 do 14. 9. 2021. Žalobkyně má dále právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč (dle § 2a prováděcí vyhlášky). Ode dne 23. 3. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 2 209 Kč ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 7. Obdobně žalovaný porušil povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], vyplývající z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen za každý z 250 dnů (87 dnů + 163 dnů), kdy nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 86 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. o) prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně dvěma výzvami žalovaného řádně a včas vyzvala k úhradě správně vyčíslených příspěvků. Žalovaný příspěvky nezaplatil a žalobkyně má proto právo na zaplacení 21 500 Kč (7 782 Kč + 14 018 Kč) za období od 6. 8. 2021 do 12. 4. 2022. Žalobkyně má dále právo na jednu náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč (dle § 2a prováděcí vyhlášky). Ode dne 10. 4. 2022 je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky 7 482 Kč a ode dne 14. 8. 2022 s úhradou částky 14 018 Kč ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. 8. Další poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v návaznosti na § 2a prováděcí vyhlášky soud žalobkyni nepřiznal, neboť žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla konstantně v období od 6. 8. 2021 do 12. 4. 2022 a rozdělení tohoto období na dvě na sebe navazující období v horizontu jednoho roku (od 6. 8. 2021 do 31. 10. 2021 a od 1. 11. 2021 do 12. 4. 2022), za něž žalobkyně požaduje 2 x náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč, bylo ze strany žalobkyně naprosto bezdůvodné a nadbytečné. V době, kdy žalobkyně odesílala žalovanému první výzvu k zaplacení dlužného příspěvku, jí již muselo být známo další žalovaným nezaplacené období. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 437 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 985 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 609 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.