7 C 95/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] Okresnímu soudu v Ústí nad Labem domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 11 068Kč. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] s r.o. a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy žalobce zapůjčil žalované částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit tuto půjčku a poplatek ve výši 7 968 Kč v 52. pravidelných týdenních splátkách ve výši 384 Kč v celkové výši 19468 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto se dluh stal splatný dle smluvních podmínek ke dni [datum]. Žalobce uvedl, že postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 6 651,44 Kč, poplatku ve výši 4 416,56 Kč, úroků z prodlení ve výši 13 282,92 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 13 282,92 Kč Tyto pohledávky byly postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná do dnešního dne dlužnou částku neuhradila, proto byl žalobce nucen obrátit se svojí žalobou na zdejší soud. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto ji vyhověl. Smlouvou o postoupení pohledávky a ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] žalované bylo zjištěno, že pohledávka vůči žalované byla postoupena [právnická osoba] [anonymizována tři slova] žalobci. Soud má za prokázané, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] s r.o. s žalovanou smlouva o půjčce a žalovaná stvrdila svým podpisem, že ji právní předchůdce žalobce poskytl půjčku ve výši 12 000 Kč a zavázala se, že právnímu předchůdci žalobce zaplatí vedle této půjčené částky souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč, tedy celkem částku 19 468 Kč v 52. týdenních splátkách po 384 Kč v hotovosti s tím, že první splátka je splatná [datum] a každá další ve lhůtě sedmi dní po datu splatnosti předchozí splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Jedná se o formulářovou smlouvu, jejíž obsah je stanoven žalobcem a do smlouvy jsou vyplňovány údaje v kolonkách o dlužníkovi (ve smlouvě je označen klient), o výši půjčené částky, o výši souhrnného poplatku a celková výše, kterou je dlužník povinen zaplatit, počet splátek, jejich výše, datum první splátky, datum, do kdy bude uhrazena celková částka a poslední vyplněnou kolonkou je datum a místo uzavření půjčky. Ve smlouvě je uvedeno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, proto se dluh stal splatný dle smluvních podmínek ke dni [datum]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky, jak bylo potvrzeno výzvou ze dne [datum]. 4. Věc soud právně posoudil podle těchto ustanovení 5. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel (§ 52 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. – dále jen o.z.). 6. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (§ 52 odst. 2 o.z.) 7. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (§ 52 odst. 3 o.z.). 8. Dle § 657občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle § 44 odst.1 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. 10. Dle § 48 odst.1 občanského zákoníku v platném znění od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. 11. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvu o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Smlouva o půjčce ze dne [datum] je reálný právní vztah, nemusí mít písemnou formu, smlouva předložená žalobcem prokazuje, v jaké výši žalobce půjčil žalované peněžní částku a žalovaná převzetí peněz stvrdila, tedy není pochyb, že žalobce žalované půjčil částku 12 000 Kč a žalovaná byla povinna půjčku vrátit ve smluvených týdenních splátkách. Ze strany žalované byla uhrazena pouze část, tedy tato půjčka byla uhrazena pouze částečně, a proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit částku – jistinu ve výši 6 651,44 Kč, poplatek ve výši 4 416,56 Kč. 13. Podle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit. 14. Dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění z úroků z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Příslušenství pohledávky bylo žalobci přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaná, ač byla upomínkou vyzývána, žalobci částku neuhradila a dostala se do prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni, ke kterému mělo být plněno, tj. od [datum] do [datum] z částky 11 068 Kč ve výši 13 282,92 Kč a ode dne postoupení pohledávky tj. [datum] v zákonné výši z částky 11 068 Kč do zaplacení. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. a vládního nařízení č. 163/2005 Sb. 16. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch proti žalované, proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Tato částka představuje uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 300 Kč, dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 17. Žalované bylo uloženo splnit povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.