70 C 247/2022-40 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 9. 2022 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 15 535 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 3. 2021 spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni spolu s úroky a poplatky vrátit. Žalovaný však na svůj dluh uhradil toliko částku 7 754 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala tak, že zjišťovala jiné úvěry žalovaného u dalších společností, zda tyto žalovaný splácí (činila tak skrze bankovní i nebankovní registr klientských informací), dále lustrovala žalovaného v registru dlužníků SOLUS, v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Provedla credit scoring žalovaného, v němž posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, zohlednila jeho věk, rodinný stav a splátky u jiných společností. Žalobou uplatněná částka 15 535 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 11 375 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, úroků v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 460 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. V ohledu příslušenství pak žalobkyně v žalobě uplatnila úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 535 Kč, který za období od 25. 4. 2022 do 6. 9. 2022 kapitalizovala částkou 675,14 Kč, a dále uvedený úrok z prodlení též požadovala uhradit za období od 7. 9. 2022 do zaplacení. 2. Podáním ze dne 23. 2. 2023 žalobkyně doplnila svou žalobu co do právní argumentace týkající se posuzování úvěruschopnosti, tvrzení ohledně jí užívaného statistického modelu pro posuzování úvěruschopnosti, zhodnocení metodiky, způsobu uzavření smlouvy o úvěru, a též doplnila tvrzení, že výsledek dotazu (lustrace) na žalovaného v registru SOLUS byl„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, a že nebankovním registru klientských informací byl žalovaný nalezen – pozitivní vyhodnocení, a že výsledky dotazů do centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku byly negativní (žalovaný nenalezen). Žalobkyně předmětným podáním rovněž vzala žalobu částečně zpět, a to v rozsahu účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 460 Kč ode dne 7. 9. 2022 do zaplacení, a navrhla, aby soud ohledně těchto nároků řízení zastavil, a aby žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 15 075 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 655,15 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 075 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a náhradu nákladů řízení. 3. Usnesením ze dne 27. 2. 2023, č. j. [číslo jednací], soud řízení zastavil v rozsahu částky 460 Kč jakožto„ účelně vynaložených nákladů“ a dále v rozsahu úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 460 Kč od 7. 9. 2020 do zaplacení. 4. Na tomto místě pro přehlednost soud uvádí, že výrokem I. tohoto rozsudku (výše) rovněž zastavil řízení, a to v rozsahu částky 19,99 Kč z celkového žalobou uplatněného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Soud tak učinil ze stejných důvodů, jako v případě předešlého částečného zastavení řízení, tedy z důvodu zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu, když při jednání zjistil, že žalobkyně ve svém podání ze dne 23. 2. 2023 sice vzala výslovně zpět pouze„ běžící“ část úroku z prodlení, tj. vzala zpět výslovně zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 460 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení, avšak v témže podání souběžně žalobkyně navrhla, aby po částečném zastavení řízení pro zpětvzetí soud žalobkyni oproti žalovanému výrokem rozsudku ve věci samé přiznal na kapitalizovaném úroku z prodlení (původně žalobou uplatněném ve výši 675,14 Kč) už jen částku 655,15 Kč. Soud tedy dodatečně vyhodnotil podání žalobkyně ze dne 23. 2. 2023 tak, že tímto bylo zamýšleno vzít zpět nejenom část běžícího (nekapitalizovaného) zákonného úroku z prodlení, nýbrž též odpovídající část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, a sice část odpovídající 19,99 Kč jakožto rozdílu mezi původní výší žalobou uplatněného zákonného kapitalizovaného úroku z prodlení a nově požadovanou výší kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (675,14 Kč mínus 655,15 Kč = 19,99Kč). 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivním. 6. Soud provedl ve věci jednání dne 4. 4. 2023, při němž rozhodl ve věci samé tímto rozsudkem, a to v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když oba účastníci byli k jednání řádně a včas předvoláni, avšak žalobkyně se z jednání omluvila z důvodů zachování procesní ekonomie (nepožádala o odročení) a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 7. Ze smlouvy o úvěru (listina formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – ID klienta [číslo] (18 stran, z toho od str. 10 = úvěrová smlouva)) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že tato měla být uzavřena dne 17. 3. 2021. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v celkem čtyřiadvaceti pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené splátkovým kalendářem vytištěným na str. 11 předmětné listiny, celkem částku 20 640 Kč. 8. Ze Sazebníku žalobkyně soud nenačerpal pro věc žádná relevantní zjištění. 9. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru, ze dne 3. 1. 2022 + str. 3/9 podacího archu České pošty ze dne 5. 1. 2022, soud nenačerpal pro věc žádná relevantní zjištění, neboť ve zmíněné části podacího archu, jež žalobkyně předložila a navrhla k důkazu, není uveden žalovaný jakožto jeden z adresátů tam uvedených zásilek; soud tedy nemá za prokázané, že by výzva před zahájením vymáhání celého úvěru, jakožto dopis žalobkyně adresovaný žalovanému, byla žalovanému skutečně zaslána. 10. Z výzvy ke splacení celé půjčky, ze dne 20. 2. 2022, nenačerpal pro věc žádná relevantní zjištění, neboť k této listině jako dopisu od žalobkyně adresovaného žalovanému nedoložila žalobkyně k důkazu žádný doklad o odeslání. 11. Z předžalobní výzvy, ze dne 25. 3. 2022 + str. [číslo] podacího archu České pošty ze dne 25. 3. 2022, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě částky 16 035 Kč z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 17. 3. 2021 na jistinu 15 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne sepsání předžalobní výzvy, na specifikovaný bankovní účet. 12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad k číslu smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaný čerpal od žalobkyně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet. Dále soud z této listiny zjistil, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru uhradil celkem 7 754 Kč. 13. Z úvěrové karty a zprávy (založené na č. l. 26 až 30 spisu) soud zjistil, že v nich žalobkyně vedla údaje žalovaného, vč. detailů přidělených kontraktů. Soud takto zjistil, že žalobkyně měla k dispozici informace o tom, že žalovaný měl v době před žádostí o předmětný úvěr od žalobkyně u ostatních poskytovatelů celkem jednu dosud nezpracovanou žádost o poskytnutí„ splátkové operace“, dále pět odmítnutých žádostí, dále měl tři již existující splátkové operace a čtyři ukončené, krom toho měl tři„ existující“ kreditní karty. Ve množině splátkových kontraktů činila souhrnná výše měsíčních splátek žalovaného 3 678 Kč a souhrnu částek zaplacení 303 261 Kč; z podrobného rozpisu ke splátkovým kontraktům plyne, že žalovaný byl v prodlení toliko jedenkrát s jedinou ze splátek, jinak u existujících kontraktů neprodléval s placením splátek. Pokud jde o rozpis odmítnutých žádostí žalovaného o splátkové operace, žalovaný byl pětkrát odmítnut, a to v dnech 11. 11. 2020, 25. 9. [číslo] a 2. 6. 2020, kdy žádal o poskytnutí jistin ve výši 50 000 Kč, 48 000 Kč, 110 000 Kč, 20 000 Kč a 100 000 Kč, a to buďto splatných ve 48 měsíčních splátkách nebo 96 měsíčních splátkách. Ani se splátkami závazků z kreditních karet nebyl podle podrobného rozpisu žalovaný v prodlení. 14. Z opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 17. 3. 2021 soud zjistil, že částka 15 000 Kč byla žalobkyní bezhotovostně převedena na účet č. [bankovní účet], a to dne 17. 3. 2021. 15. Z listiny potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik (č. l. 31 spisu), soud zjistil, že žalobkyně (její vnitřní oddělení) sama sobě potvrdila, že před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru provedla ověření bonity žalovaného, s tím, že podle specifikací klienta neměl žalovaný žádné dítě, žalovaný sdělil že dosahuje příjmu 16 000 Kč (ze zaměstnání) a jeho partner příjmu 25 000 Kč, a že v žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že splátky jiným společnostem jsou rovny nule Kč. Žalobkyně rovněž sama sobě potvrdila, že ke dni 17. 3. 2021 žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku, u nebankovního registru klientských informací je uvedeno„ OK“, u SOLUS je uvedeno„ není v Solusu nebo má příznak C,Z“ a u CRIBIS je uvedeno„ klient nemá exekuci“. 16. Z dalších k důkazu provedených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 17. Po p