76 C 55/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 1 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, úroků ve výši 15 % a 39 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení resp. od [datum] do [datum], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 248 Kč, smluvních pokut ve výši 64 Kč a 4 999 Kč (označené jako náklady spojené s uplatněním pohledávky) z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi účastníky prostřednictvím internetových stránek a po zaplacení ověřovacího poplatku žalovanou, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované na její žádost převodem na účet peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit do [datum], což neučinila ani přes předžalobní výzvu. 2. Zatímco žalobkyně se z nařízeného jednání řádně omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její přítomnosti, žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila, neomluvila se a nepožádala ani z důležitého důvodu o odročení. Z tohoto důvodu soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná s žalobkyní elektronicky jednala o uzavření smlouvy, neboť jí poskytla kopii svého občanského průkazu, načež žalobkyně žalované zaslala dne [datum] na účet částku ve výši 1 000 Kč (kopie občanského průkazu a potvrzení o platbě ze dne [datum]). Žalovaná zaslala žalobkyni na účet částku 1 Kč dne [datum]. Žalobkyni předložená smlouva o úvěru, obsahující identifikační údaje žalované, nepodepsaná žalovanou, je datována dnem [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 4 700 Kč do [datum] dopisem ze dne ze dne [datum], odeslaným téhož dne. Žalovaná jí však žádnou částku nevrátila. 4. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, tvrzení žalobkyně a nabídnuté důkazy neumožňují přijmout nepochybný závěr o tom, že žalovaná podepsala žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu navrhla, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z této listiny však nevyplývá, že by tato byla žalované známa a byla jí písemně akceptována, resp. že by na ní, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalované, byl připojen jiný či elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ NOZ“). U smlouvy o úvěru se sice nevyžaduje písemná forma a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. 5. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná skutečně projevila vůli uzavřít s žalobkyní smlouvu o úvěru se smluvními podmínkami v ní uvedenými, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena předložená smlouva o spotřebitelském úvěru. Tyto skutečnosti neplynou ani z provedených předsmluvních informací, kopie občanského průkazu žalované, ani z výplatních pásek na jméno žalované. Ostatně, ona žalobkyní tvrzená ověřovací platba, jež sloužila k ověření identity žalované, byla poukázána na účet žalobkyně dne [datum], tj. více než pět měsíců před domnělým uzavřením úvěrové smlouvy. 6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši 1 000 Kč, posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ). Ochuzeným (žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalované) věc určená podle druhu (částka 1 000 Kč), k jejímuž vrácení byla žalovaná vyzvána (§ 1958 NOZ) předžalobní výzvou, která byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Dle výzvy byla žalovaná povinna zaplatit do [datum]. Dnem následujícím, tedy [datum], se dostala do prodlení a věřitel je tak oprávněn požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny 1 000 Kč i úrok z prodlení z dlužné jistiny od data [datum] do zaplacení (výrok I.). 7. Jak vyplývá z právě uvedeného, soud zamítl žalobu co do zbytku žalobního nároku, když s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy žalobkyni nevznikl nárok na smluvní poplatek, smluvní pokuty a smluví úroky (výrok ad II.). 8. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. pak soud výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci měla úspěch ve větší míře žalovaná oproti žalobkyni, avšak žalované dle obsahu spisu žádné náklady potřebné k účelnému bránění práva nevznikly. 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud žalované v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.